Příběh - Jon Snow

Goto down

Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Admin za Mon Aug 06, 2018 8:22 pm


avatar
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 158
Join date : 07. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi http://gameofthrones-rpg.forumotion.eu

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Jaime Lannister za Tue Oct 02, 2018 7:25 pm

Nikterak neobdivoval krásy Severu, ani neoceňoval soudržnost rodiny Starků, natož aby pěl falešné chvály na Zimohrad. Kdyby nebylo jeho povinností jakožto člena Královské gardy, být přítomen tam, kde je i královská rodina, vůbec by se tak daleko na severu neobjevil. Nesdílel stejné nadšení, jako jeho mladší bratr, který byl naopak rozhodnutý vyrazit ještě dál a postavit se na samý okraj Zdi. Bratrův nápad, postavit se na okraj a vymočit se nebyl špatný. Jenže Jaime dávno lidem chcal na hlavu a ani se to nesnažil vydávat za déšť. Proč? Inu protože mohl a ještě se neobjevil nikdo, kdo by mu zabránil. Tolika opěvovaný rytíř, nebyl nic víc než sarkastický cynik, který rád zaryje do citlivého místa kohokoliv, kdo se nechá, nebo mu dá příležitost.

Nikdo se proto nemohl divit, že mu nyní za oběť padl bastard Neda Starka. Skvělý a čestný Eddard byl jasným důkazem, že nikdo nedokáže být bez chyby. I on měl nevzhlednou kaňku na jinak čistém archu papíru. To z něj dělalo člověka, jako ze všech ostatních. Zároveň mu to bralo možnost kázat o tom, jak se má kdo chovat. Za tu krátkou dobu, co byl na Zimohradě stihl vypozorovat, jak se většina členů rodiny k Jonovi staví. Opravdu byl jak kukačka v cizím hnízdě. Ani by nemusel znát jména dětí, aby s jistotou ukázal, který je bastardem. Největší odstup si držela samotná Catelyn. Nedivil se jí. Jistě musela pekelně žárlit, když nebyla jediná, kdo roztáhl před Nedem nohy. Nakonec… alespoň v tomto ohledu se Jaime mohl cítit lepší než Ned. On byl věrný celý život jedné jediné ženě.

Procházel se po nádvoří, když si všiml Jona v přítomnosti kováře. Dnešní den byl teplejší než předešlé. Sníh roztál a všichni si mohli dovolit nosit daleko méně vrstev. Měl nutkání chlapci připomenout, že takové počasí musí užívat, dokud je na Zimohradu. Protože na sever za Zdí ho už podobné dny nečekají. Ano, slyšel o chlapcově přání přidat se mezi Vrány a obléknout černý šat. Jen měl pocit, že si to chlapec kreslí příliš idealisticky. Měl jistou povinnost, ne potřebu, mu říci, jak se věci mají. Pochopitelně ne přímo. Pouze naznačit, že věci nebudou tak růžové jak by si chlapec přál. Před oběma stála přísaha. Akorát Jaime věděl, že ta jeho nese daleko více výhod, než ta, kterou se chlapec chystal složit. Ne, on by neměnil a to nikdy. Zastavil se nedaleko chlapce, který akorát dohlížel na to, jak kovář dokončuje svou práci na meči. Udělal ještě krok blíž a spojil ruce za zády. „Pěkný meč,“ pronesl pochvalně. „Bude ti dělat společnost na Zdi?“ povytáhl obočí. Na jeho vkus byl moc malý a krátký. Ne pro muže, který má chránit celé království před obry a stínokočkami.
avatar
Jaime Lannister

Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 09. 18
Location : Trojzubec

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Jon Snow za Tue Oct 02, 2018 10:45 pm

Královská návštěva zamávala celým hradem, Lady Catelyn se k němu chovala hůře než obvykle, nejspíš se před králem a královnou cítila zahanbena. Mělo to však i světlé chvilky, na Zimohrad přijel strýček Benjen, kterého přemluvil, aby ho vzal s sebou na Zeď a on se mohl stát mužem Noční hlídky. Na Zimohradě pro něj není místo, netouží po rodině, nechce zplodit žádné bastardy, zato chránit říši jako muž hlídky se mu líbí.
Dnes má odjíždět a stejně tak i celá královská výprava, nyní včetně jeho otce a některých sourozenců. Před odjezdem chce ještě zařídit několik věcí, chce se rozloučit se svými sourozenci, především s Aryou, ta mu bude chybět ze všech nejvíc, navíc odjíždí s otcem do Králova přístaviště, takže nejspíš nebude mít ani šanci přijet za ní na Zimohrad, pokud by ho pustili. Chybět mu však budou i ostatní, snad až na Sansu, která se k němu nikdy nechovala zrovna vlídně, proto nemá v plánu jít se s ní rozloučit, jako s jedinou. Netěší se ani na loučení s Branem, má strach, že to bude naposledy, co svého malého bratra viděl. Bran se stále ještě neprobudil a podle toho, co slyšel, vypadá hrozně. On sám u něj nebyl, ví, že u něj sedí Lady Catelyn a neměl úplně chuť se s ní vidět, tu chuť nemá ani nyní, ale rozloučit se s Branem je pro něj důležitější.
První však jeho malá sestřička, pro kterou chystá překvapení. Proto také stojí na nádvoří a dohlíží na práci kováře. Nechal pro ni vyrobit malý meč, krátký, tenký, ideální pro ni. Otočí se po hlase a mírně pootevře ústa, když před sebou uvidí stát sera Jaimeho. Ani ve snu nečekal, že by se s ním snad tento muž rozhodl mluvit. Má z něj velice rozporuplné pocity. Na jednu stranu ho velice obdivuje, je to muž královské gardy, skvělý šermíř a nedá se mu upřít obrovské charisma, díky kterému by si ho dokázal představit sedět na trůně. Ano, takto nějak by podle něj měl vypadat král. Ne, jako král Robert Baratheon, který ho velice zklamal. Slyšel příběhy o tom, jaký byl Robert úchvatný válečník, pohledný muž, teď mu nepřipadá jako ani jedno, na rozdíl od sera Jaimeho, po kterém se otáčela spousta místních žen. Naneštěstí ser Jaime pokulhává po morální stránce. Je to křivopřísežník, bodl do zad krále, kterého měl chránit. „Já už svůj meč mám.“ Položí ruku na hrušku svého meče, který má u pasu. O meči, na kterém ještě stále pracuje kovář, s ním mluvit nechce. Nemůže nikomu říct, že je pro Aryu, pochybuje, že by si to ser Jaime nechal pro sebe a Arye by byl meč zabaven. Tvrdit, že je pro Brana vzhledem k jeho stavu také nemůže. Zbývá Rickon, který je však příliš malý na to, aby dostal meč.
avatar
Jon Snow

Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 19. 08. 18
Location : za Zdí

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Jaime Lannister za Sun Oct 07, 2018 9:38 am

Pochopil, že Sníh se s ním o novém meči zjevně bavit nehodlá. Mohl jen nepatrně pokrčit rameny a udržovat si svůj neměnný výraz ve tváři. Ten samolibý úsměv, který říkal, že mu většina lidí nesahá ani po kotníky. Nebyla to však jen jeho myšlenka. Ona to byla pravda. Mohl se otočit a dělat, že s bastardem vůbec nepromluvil, rozhodl se však učinit opak. Nepatrně přenesl váhu těla na pravou nohu a ruce nechával volně podél těla. Pohled se mu zastavil na meči, který chlapec svíral v ruce. Jon byl velmi mladý, Jaimeho to donutilo zavzpomínat na doby, kdy se nacházel v přibližně stejném věku. Zlatá doba, kdy jeho největším vzorem byl Arthur Dayne. „Výborně,“ odvětil na jeho výrok, že meč už nějakou dobu má. Nepochyboval o tom, že mu lord Stark poskytl vzdělání i v tomto ohledu. Chlapec zajisté šermovat uměl, ale jak dobře. „Už jsi ho někdy použil?“ padla nahlas jeho první myšlenka. Chlapce si detailně přeměřil. Zajisté… jistě padla spousta dřevěných i vycpaných panáků. Ťal ale již chlapec někdy do živého? „Myslím i proti člověku.“ Tvář králokata zvážněla. Koutky zůstaly sotva patrně povytažené. Bylo to vážné téma a on dával chlapci čas se promyslet, co mu vlastně hodlá odpovědět.

Po chvilce k němu udělal několik kroků. Myšlenkou se opět vrátil ke svému prvnímu. Patřil do bratrstva. Jaime si nemyslel, že by kdy mohl být pasován na rytíře. Pochopitelně by to uměl otec zařídit, ale dosahoval na to činy? Panoš byl příšerný. Všude se motal, nereagoval dost rychle a nedokázal odhadnout, co je dobré pro jeho pána, a kdy přehání. Byla to dobrá vlastnost, vědět kdy zůstat a kdy zmizet. Jeden z jeho tehdejších panošů to uměl velmi dobře. Ale on? Nikdy si toto nadání neosvojil. „Víš, je o zvláštní, když zabiješ poprvé,“ prozradil celou větu tonem, jakoby šlo o tajemství. Přitom se jednalo pouze o něco k zamyšlení. Občas tváře svých mrtvých viděl ve snech. Byly to těžké noci, ale dokázal by to i on? Byl Jon Sníh připraven na zabíjení? Jsou muži, kteří to nedokáží nikdy. „V ten moment si uvědomíš, že nejsme nic než maso, kosti a krev, co drží pohromadě.“

Zastavil se až těsně před Jonem a vzal ho za ruku, kterou pevně stiskl. Chtěl vědět jaký stisk, má někdo jako je on. Nezdál se mu kdo ví jak silný. Potřásl si s ní a opět se začal usmívat. „Dovol mi, abych ti poděkoval, za ochranu před tím zlem, co leží za zdí. Před divokými a Bílými chodci.“ Ruku mu stiskl pevněji a z jeho hlasu šel jasně rozpoznat sarkasmus. Tedy jeho bratr Tyrion by ho poznal hned. Jestli dojde i Sněhovi nebo lidem kolem… to netušil. „Jsme rádi, že nás chrání tak silní muži, jako jsi ty.“ Poplácal ho po rameni, jako znamení uznání a ruku mu pustil. Pochyboval o chlapcově zdravém rozumu.
avatar
Jaime Lannister

Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 09. 18
Location : Trojzubec

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Jon Snow za Sun Oct 07, 2018 8:33 pm

Rozpor v jeho mysli je vyřešen, není rád, že ho ser Jaime vyhledal. Nelíbí se mu ten samolibý úsměv, má pocit, jakoby se mu vysmíval a nejen jemu, ale všem tady. Pohled, kterým se dívá na Jaimeho je však neustále spíš zmatený, lehce pootevřená ústa, mírně nakrčené obočí. „Samozřejmě, že ano,“ odpoví okamžitě a ani se nad otázkou pořádně nezamyslí. Pochopitelně to bral tak, jestli už s mečem někdy trénoval. Až po upřesnění otázky si uvědomí, že se ho Jaime ptal na něco úplně jiného. Lannisterovi bylo nepochybně jasné, že syn Neda Starka, i když jeho bastard, dostal řádný trénink stejně jeho vlastní syn Robb. Odpoví mu mlčením, cítí se trochu zahanben, že jeho otázku nepochopil na poprvé. A nejspíš i pociťuje trochu studu, že zatím bojoval převážně jen s dřevěnými meči. Proto mu to odmítá přiznat do očí.

Poslouchá, co mu říká, ale sám mlčí, neví, co na to říct, navíc to není zrovna něco, co by rád probíral právě s Jaimem. Vlastně by to nejraději neprobíral s nikým. A pokud jde o Jaimeho, nenapadá ho téma, o kterém by s ním chtěl mluvit. Je to zvláštní. Na jednu stranu toho muže obdivuje, ví, že je to úžasný šermíř, má charisma, jako kdyby byl král, ale na stranu druhou je mu přítomnost toho muže ryze nepříjemná a nemá tušení, o čem by se s ním měl bavit. Rozhodně však ví, že se nechce bavit o tom, že jsou pouze maso, kosti a krev, a nějakým způsobem to drží pohromadě. Takže se na něj dívá s jeho pro něj typicky pootevřenými ústy a téměř ani  nemrká.

Nepatrně, hodně nepatrně, se zamračí, když se Jaime zastaví těsně před ním. Chtěl by ustoupit kousek dozadu, ale nemá kam, za ním je stůl, na kterém kovář dodělává poslední maličkosti na meči pro Aryu. Nelíbí se mu ani to, jak ho Jaime chytil za ruku, ale zdvořile tu jeho stiskne, až do chvíle než začne zase mluvit. To už jdou zdvořilosti stranou a snaží se vymanit z jeho stisku. Není tak naivní, aby věřil tomu, že jsou jeho slova míněna vážně a upřímně. A dokonce není ani tak hloupý, aby v jeho hlase neslyšel ten sarkasmus. Moc dobře ví, že se mu vysmívá do obličeje. A právě v tento moment pochopil, proč jím jeho otec tak moc pohrdá. „Chráníme tohle království už osm tisíc let,“ odpoví mu vzdorovitě. Na severu ještě většina lidí hlídku uznává, moc dobře ví, jaká by to byla katastrofa, kdyby se sem dostali Divocí. Navíc spousta Seveřanů věří, že za Zdí jsou i jiné věci než Divocí. Slyšel však, že v jiných částech Sedmi království Noční hlídka tak uznávána není a jsou jim víceméně jen pro smích.
avatar
Jon Snow

Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 19. 08. 18
Location : za Zdí

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Jaime Lannister za Fri Oct 12, 2018 11:05 pm

Jaime byl na odchodu, když Starkův bastard promluvil. „My?“ přimhouřil oči a otočil se k němu. Jakoby se přeslechl, špatně rozuměl anebo ho prostě jen nepochopil. „Už jsi složil přísahu? Oblékl se do černé?“ Povytáhl obočí v náznaku otázky a opět se k němu otočil čelem. Srovnal tělo, narovnal se a ruce nechával podél těla. Jednu nohu nechával nakročenou, zatímco na druhé držel většinu své váhy. Pouze pohodil rukama v prázdném gestu, že to nevadí. „Jistě to bude skvělá společnost. Přímo elita. Doufám, že se ti tam bude líbit, Sněhu. Protože jestli ne…“ tiše se zasmál. „No, bude to jen na celý život,“ zasmál se o něco víc hlasitě. Byla to pravda. Jako on nemohl odejít z Královské gardy, Jon jednou nebude smět opustit Noční hlídku. Oba složili přísahu, kterou nesmí porušit. Nebo vlastně ne. Bylo potřeba volit jiná slova. Mladý chlapec teprve zjistí, že dřív nebo později své přísahy poruší. Možná neodejde od bratrstva, ale něco z toho čemu přísahal, to poruší. Jedna přísaha popírala tu druhou. Nejlépe se tomu Jaime naučil za dob, kdy sloužil šílenému králi. Nešlo dostát všem slovům. Morálka a rozkaz se často dostávaly do rozporu a rytíř si musel vybrat.

Vzdor chlapce se mu ale líbil. Možná nakonec nebude jen pusák, co se bude promenádovat mezi novými bratry. Zloději, hrdlořezové, násilníci. Jak skvělá společnost. Jaime by si jí pravděpodobně nevybral ani, kdyby musel. Ale Jon? Šel tam dobrovolně. Snad by ho i litoval, kdyby k tomu měl sklony. Kdo ví, co ostatní chlapci napovídali za bludy. Jakou lží ho krmili, že o Noční hlídce smýšlí jako o elitním celku? Tvrdé a hořké probuzení jej teprve čeká. Až si téměř posteskl, že u toho nebude. „Nicméně,“ pronesl po chvilce a zhluboka se nadechl. „Můj bratr se rozhodl vydat na Zeď společně s tvou výpravou. Zajisté bude skvělou společností. Dej tam pozor, aby se z vrcholku zdi neskutálel dolu. Pokud bude pít, je lepší ho tam nepouštět,“ promluvil neutrálně. Jakoby se předchozí rozhovor vůbec neodehrál. Však všechen ten výsměch mohl popřít. Mohl tvrdit, že ho chlapec jen špatně pochopil a on jediné slovo nepronesl křivě. Proč si dělat ještě víc nepřátel?

Mírně pohodil vlasy, když mu několik pramínků z pravé strany začaly překážet v očích. „Pozdravuj svého strýčka. Pozdravil bych Benjena sám, ale z nějakého důvodu se mi vyhýbá. Ať slouží dlouho a dobře,“ pokrčil rameny. Na rozdíl od Eddarda, Benjen opravdu nechodil Králokatovi na oči. Někdo skrývá myšlenky lépe než druzí. Neměl mu to za zlé. On sám by raději Roberta nakopal do jeho tlusté zadnice, než mu dále sloužit. Divil se, že pod ním trůn ještě nepraskl. Ještě že byl ukut z tolika mečů a hlavně železa.
avatar
Jaime Lannister

Poèet pøíspìvkù : 11
Join date : 30. 09. 18
Location : Trojzubec

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Jon Snow

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru