Příběh - Killian Wylde

Goto down

Příběh - Killian Wylde

Příspěvek pro Admin za Sun Aug 05, 2018 11:02 pm



avatar
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 158
Join date : 07. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi http://gameofthrones-rpg.forumotion.eu

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Killian Wylde

Příspěvek pro Stannis Baratheon za Sat Aug 18, 2018 9:13 pm

V dobách, kdy byl mistrem lodí, se o jeho sídlo Dračí kámen staral mistr Cressen a bratr jeho ženy Axel Florent. Každý týden dostával stručná shrnutí dění na jeho území a následná řešení problémů. Obyvatelé byli v dobrých rukách, zatímco on se musel starat o to, aby Robert neproměnil říši v chudou pustinu, kde by si každý mohl činit, jak by se mu chtělo. Nejednou na trůně seděl místo Roberta Jon Arryn, naslouchal stížnostem i starostem lidí a poskytoval jim řešení též jako pomoc. Zatímco jejich král si někde užíval s děvkama a prochlastával peníze, jež po sobě zanechali Targaryeni. Mohl se jen stydět za to, že byli jedna rodina, ale nic s tím nemohl udělat. Měl vůči němu své povinnosti a plnil je. Plnil i Robertovy povinnosti i s tím, co mu udělil za funkci. Neměl čas na nic jiného. Ne že by ho k něčemu potřeboval. Nevěstince pro něj byli vulgárním slovem, též jako krčmy. Být po jeho, nikdy by se to tu nevyskytovalo. Ale po vzpourách opilých dobytků netoužil. Snažil se udržet řád v chaosu, když Roberta to nezajímalo.
Jenže nemohl nechávat ladem i své vlastní povinnosti vůči Dračímu kameni. Spousta problémů byli maličkosti, jeden rybář ukradl ryby jinému, jeden lord se nepěkně podíval na jiného, jenže se i mezi titěrnostmi našlo něco, co upoutalo jeho pozornost. A co mínil řešit osobně. 
Když se doslechl o bestiální vraždě jednoho ze svých vazalů, nemeškal. Veškeré informace o této události byli nejasné, mistr Cressen ani lord Axel pořádně netušili vše, co bylo třeba k rozsouzení. Proto si nechal pozvat na Dračí kámen, co nejvíce svědků a samotného viníka - nového lorda Wyldea. Sám se v ten den vypravil nazpět do svého sídla. Lodí mu to zabralo nějaké tři, čtyři dny. Vítr mu vycházel vstříc a on okamžitě po připlutí vyrazil do místnosti s malovaným stolem a nechal si posílat jednoho svědka za druhým. Lorda Wyldea si nechával na konec. Bylo jich mnoho, proto to zabralo celé dopoledne, odpoledne a téměř se chýlilo k večeru. To, co se doslechl, bylo dosti zvláštní na zdejší způsoby. Ale každý rod měl přeci jen své zvyky a i podivné tradice. 
Seděl za stolem, když odešel poslední svědek. Zbýval jen lord Wylde. I přestože byl po celém dni dost unavený, nemínil se tím nechat skolit. Únava byla pro slabé a on nehodlal zanedbat své povinnosti pro únavu. Když byl mladý lord uveden, ukázal na židli kousek od sebe po pravé straně.
"Lorde Wylde," pozdravil jej, jak se slušnost patří a vyčkal než se posadí. Mezitím si ho prohlédl. Vzhled nikdy nic nenapovídal, zato osobnost se v něm zračit dokázala. A on hodlal zjistit, s kým má tu čest, pokud se dalo mluvit o cti. Otcovražda byla jedním z nejhorších činů, jehož byli lidé schopni. Nejednal by s ním slušně, kdyby si předtím nevyslechl svědky. Jen ti jej přesvědčili o tom, že to vše bylo zcela jinak.
"Zavraždil jste svého otce, proč?" neobcházel kolem horké kaše. Chtěl odpověď na otázku, nic víc. Jako lord musel vědět, kde stojí pravda a jaké další kroky ustanovit než se vrátí nazpět do míst, kde musí udržet vše v chodu.
avatar
Stannis Baratheon

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 12. 08. 18
Location : Sever

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Killian Wylde

Příspěvek pro Anonymní za Sat Aug 18, 2018 11:43 pm

Vyrovnával sa s bolesťou vo svojom vnútri aj napriek tomu, že nikto nevedel, že vôbec niečo cíti. Nechcel aby to videli, nechcel aby vedeli to, že v podstate pri každom jednom  pohybe myslel len na to, že by mohol stáť na jeho mieste. Vedel, že ten okamih, kedy bude musieť o tom hovoriť príde no nečakal, že to príde tak skoro.
Predsa len sa s tým stále ešte nevyrovnal no kto by mohol mať nejaké zľutovanie? Kto by mohol vôbec čakať, že by človek, ktorý zabil vlastného otca chcel mať nejaký čas pre seba. Nepovedal nič, neodovzdal žiadnu správu na miesto toho počúval presne to, čo mu bolo rozkázané. V ten pravý deň, kedy sledoval ako sa jeden človek za druhým rozhodol vypovedať na určitý príkaz, nemal strach. Prečo by ho predsa len mal mať? Bol presvedčený o svojom rozhodnutí a vedel, že o ňom dokáže presvedčiť každého jedného človeka. Sebavedomo vstúpil do miestnosti, prešiel niekoľko krokov a následne započul jeho hlas. Pozrel sa mu priamo do očí. Len na pár sekúnd presne na toľko, koľko bolo v spoločnosti dovolených a následne nedal na svojej tvári ani len jeden náznak emócie. Len práve oči prezrádzali mnoho. Ten pohľad v ktorom sa nachádzala úcta k človeku, ktorý sa nachádzal pred ním. Nebol jeden z tých, kto by si musel niečo dokazovať a následne niekomu podrážať kolená. Bol len človekom, ktorý viedol svoju armádu a nemienil mieriť vyššie.

" Lord Baratheon.." hlas mu vychádzal z pier pričom sa pozrel priamo do očí a následne na stoličku na ktorú by sa mal posadiť. Nevedel sedieť na mieste a rozprávať. Nerád rozprával s ľuďmi s ktorými sa nestretával no vedel, že táto situácia si to doslova vyžaduje.  Pozrel sa pozornejšie na miesto, ktoré bolo potiahnuté tmavým poťahom a následne si dal ruky za chrbát. čierna roba, ktorá sa mu končila pri krku mala na sebe niekoľko gombíkov. Dlhé rukávy zahaľovali takmer každý jeden centimeter jeho pokožky a kabát, ktorý mal ešte pred malou chvíľkou na sebe si prehodil cez dané miesto.
" ak ma ospravedlníte, rád by som v tomto momente stál na mieste." povedal pričom následne sa nadýchol a bez jedinej emócie začal hovoriť. Mohol hovoriť so strachom alebo dokonca adrenalínom no jeho srdce bilo pokojne a v hlave si hovoril slová, ktoré mu neustále opakoval jeho otec.

" bol mojim otcom no v armáde bol rovnakým človekom ako každý druhý. Bol vojakom, ktorý bol ochotný bojovať po vašom boku v každej jednej možnej príležitosti." začal pričom stál pevne na mieste. Dokonca sa mohlo zdať, že časom mu do zeme začne zasahovať niekoľko koreňov. " bol slabým článkom v armáde. Vedel som, že je hrdým človekom, ktorý len tak neprenechá svoje miesto. Muži v ňom nevideli toho človeka ako pred niekoľkými rokmi dokázal z jedného boja ísť priamo do druhého. Vedel som, že musím urobiť rázne rozhodnutie.." Výčitky? to určite necítil. urobil to pre dobro svojho otca, ktorý ho o to požiadal aj napriek tomu, že to nikto z jeho mužov nevedel. Bolo to s ním stále horšie a horšie. Nemohol sa pozerať na to ako sa jeho telo zaživa rozpredáva aj napriek tomu, že mozog fungoval oveľa lepšie ako polovice ľudí.
" určite ste počuli o tom, aký spôsob som sa rozhodol použiť. Nebudeme strácať čas o tom aby som popisoval všetko do najmenších detailov." stál pokojne na mieste a čakal na to, čo mu povie. No Killian vedel, že muž, ktorý sa nebojí zabiť svojho otca nemôže byť v očiach niekoho iného slabým človekom.

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Killian Wylde

Příspěvek pro Stannis Baratheon za Sun Aug 19, 2018 1:39 pm

V tichosti jej pozoroval. Znal lorda Wyldea, jeho syna ne. V něčem mu byl podobný, ale nesetkával se s jeho otcem tak často, aby to mohl určit. Jen pokud šlo o povahu, mohl jen věřit, že jablko nepadlo daleko od stromu a vše mu bude objasněno, jelikož ze svědectví příliš moudrý nebyl. Již otec mu říkal, že Wyldeové uznávají sílu jedince a slabé články okamžitě zatracují. Jejich zvyky nebyly stejné jako zvyky Baratheonů a ostatních rodů. Přesto nad něčím takovým nemohl pouze pokrčit rameny. Nehodlal se stát Robertem, který myslel jen na dávné křivdy a přítomnost s budoucností pro něj neexistovala. Kdo byl on, aby strkal vlastní tužby před dobro říše?
Pouze pokývl hlavou, když hodlal stát, nebude mu v tom bránit. Nebyl tak blízko, aby musel vzhlížet do výše. Navíc nebyl zvyklý celou dobu upřeně pozorovat lidi, kteří na něj hovořili. Vždy něco dělal. Díval se do mapy, do papírů nebo jen vyhlížel z okna. Mohlo se to zdát jako neúcta nebo přímo urážka, ale v jistém ohledu Stannis nebral určité znaky etiky jako nutnost. Poslouchal, poslouchal pozorně a nemusel přitom hypnotizovat obviněného. Zahleděl se na jeden bod na malovaném stole. Vodní zahrady. 
Po všechna svědectví mu něco nesedělo a ani po slovech nového lorda Wyldea, se mu situace neobjasnila. Nalézala se tam ohromná jáma, v níž se pravda ukrývala, ale bránilo jí mnoho mužů či samotný Wylde, aniž by se mu dostávalo tušení proč.
Vstal ze svého křesla a popošel o kousek blíž, přičemž zrak upíral na stůl. Zastavil se v momentě, kdy mu oči padli na sídlo Wyldů. 
"Odstranění slabého článku a nahrazení jej silným," zopakoval, co pochopil z jeho slov. ..."Spousta lordů by ve vašich očích neobstála. Mnoho z nich je tlustých, slabých a hloupých. Tváří se, že jsou schopni vést své armády, svůj lid, přitom jejich lenní páni každým dnem dostávají nesmyslné prosby o pomoc se záležitostmi, s nimiž by si měli dokázat poradit sami. Pak jsou tu i tací, kteří jsou silní, chytří, ale nebezpeční. Vědí za jakou nitku zatahat, kterou cestou se vydat a co obětovat, aby dosáhli svého. Ti slabí se k nim upínají, jelikož doufají, že zůstanou jejich poskoky a nestanou se potravou. Ale jsou tu i čestní lordové, jež mají lidé rádi a respektují je. Přesto se dají snadno obelhat a skončí jako potrava dříve než ti hloupí a slabí. Poté je dost na pomyšlenou, kdo je ve skutečnosti slabý a kdo silný, když je mezi námi spousta přeběhlíků a vychytralých jedinců, jež vědí ke komu se připojit," zda měl jeho monolog význam, to mohl určit lord Wylde sám. Nepřátelé byli na každém rohu a on nechtěl dostat kudlu do zad, protože nebyl dost opatrný. Odtrhl zrak od mapy a vzhlédl k lordu Wyldeovi.
"Znal jsem vašeho otce. Dobrý muž. Můj otec znal jeho otce. Také dobrý muž. Jste i vy dobrým mužem, lorde Wylde?" v jeho tváři se nezračila žádná emoce. Též jako ve tváři jeho oponenta. Bylo to stejné jako hledět do zrcadla. ..."Byl jste předvolán pro vraždu vlastního otce. K vraždě se přiznáte. Žádné zapírání nebo omluvy. Mnohým lordům by to přišlo jako nutná touha získat moc. Jenže když chce někdo získat moc a nepřijít o ní během několika týdnů, vymyslí smrt lorda jako nehodu. Vy ne, vy jste z toho udělal podívanou pro celé okolí. Říkám si, co skrýváte, když jste kvůli tomu ochoten riskovat postavení i život," položil mu řečnickou otázku. Pochyboval, že mu to poví, když to tak vehementně tajil. Ani jeho lidé nebyli příliš sdílní, i když jim hrozila smrt. Hrdost byla ctnost. A loajalita ještě větší.
avatar
Stannis Baratheon

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 12. 08. 18
Location : Sever

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Killian Wylde

Příspěvek pro Anonymní za Sun Aug 19, 2018 9:56 pm

„ bol som vychovávaný iným spôsobom, pane..“ povedal zdvorilo pričom chcel naznačiť, že v ich rodine sa na lordov pozeralo inak. Mohol si spomenúť ešte na svojho starého otca. Údajne ani len jeden chlap, ktorý mal poniesť zodpovednosť za celú armádu nevyzeral ako tučný pajác, ktorý sa nevie posadiť ani len na koňa. Každý jeden muž bol zdatným, mohutným s prenikavým pohľadom a s typickými rysmi tváre. No možno sa Killian nezdal ako mohutná hora svalov no bol presvedčený sám o sebe, že so zbraňou mu to ide dobre.
„ už po storočia muži v našom rode boli stavaní k tomu, aby boli z nich dobrý bojovníci. Vysoký, postava zodpovedajúca k tomu aby sa mohli posadiť na koňa bez pomoci. Uvedomujem si, že v našich radoch...“ nemal tým na mysli, že by sa chcel s niekým ako bol práve on rovnať. Predsa len jeho skúsenosti obdivoval hoci to bolo potajme a po prvýkrát ho vlastne videl tvárou v tvár. No aj tak o tom, čo počul od svojho otca, musel sa na neho pozerať ako na dobrého vodcu.
„ sa nachádzajú muži, ktorí už od pohľadu nezvládajú svoje funkcie. Nechcem nikoho haniť svojimi slovami, to určite nie no som toho názoru, že človek ktorý chce viesť svoju armádu by mal ísť aj príkladom.“ Jeho hlas bol pokojným. Aj napriek tomu, že napokon prešli spoločne na tému opäť, ktorá sa týkala jeho otca.
„  otec ma naučil jednu vec. Nachádza sa vo mne pokora. Nie som človekom, ktorý by sa dral na vrch za mocou. Nie som človekom, kto by mal problém s autoritou. ale nemôžem nad sebou zniesť niekoho, kto by za to nestál. No som presvedčený, že práve pod vašim velením by to mohlo napokon fungovať.." povedal odhodlaným hlasom.

„ slová nie sú činmi. Chcel by som aby ste ma dokázali spoznať podľa mojich činov nie podľa slov, ktoré vám poviem. Som dobrým alebo zlým mužom? Čo je vlastne dobro a čo vlastne zlo? Niekedy aj to najväčšie dobro dokáže ublížiť a zlo zasa zachrániť..“ povedal slovami, ktoré nič nenapovedali. On sám nerád o sebe rozprával, predsa len bol rád ak na to ľudia prišli neskôr postupne sami. Mohol by mu o sebe povedať niekoľko viet, povedať o tom ako sa vidí on no nebolo by to k ničomu.
Killian mal v jednom okamihu pocit, že tá maska ktorú si stanovil na tvári sa v jednom momente prelomila a on mal možnosť po prvýkrát nahliadnuť do jeho vnútra. Niečo skrýval, to mal pravdu no bolo to oveľa väčšie ako si človek mohol myslieť. Nemohol sa len tak posadiť na stoličku a následne povedať príbeh, ktorému by aj tak nikto neuveril.

,, riskujem všetko, máte pravdu. Riskujem svoj život no riskujem ho práve pre dobro svojho otca. Nikdy nedopustím aby jeho meno bolo spojované so slabosťou.." svojho otca považoval za hrdinu a vedel, že ani on sám by nechcel aby ľudia vedeli, že postupne zomieral len kvôli tomu, že sa dostal do pasce. Bol dobrým mužom o tom nebolo pochýb no v niektorých okamihoch sa dokonca mohlo zdať, že až príliš dôveruje ľudom. To samozrejme bolo niečo, čím sa mladý chlapec od svojho otca výrazne odlišoval. Nedokázal byť v niekoho prítomnosti pár minut a veriť mu. Položiť na stôl svoj meč a prisahať vernosť. Takto to u neho nefungovalo. " v tomto sa mýlite, pane. nechcel som aby to bolo divadlo kde by sa na neho ľudia pozerali ako na šaška. Videl som ich pohľady pane, vidím ich doteraz a to ma posúva ďalej. Pozerali sa na neho ako na muža, ktorý bojoval celé roky po ich boku do posledného dychu. Rovnako ako to budem robiť ja, sám. Vidíte vo mne vraha, ktorý to urobil pre moc alebo dokonca pre majetok, nemám pravdu? takto to možno opísalo niekoľko ľudí. Lenže ja len nenechám aby česť môjho otca bola pošpinená.." ruky, ktoré sa nachádzali za jeho chrbtom mierne narovnal. Celé telo sa v jednom momente nachádzalo vyrovnané v miernom krčí. Záležalo mu na rodine viac ako na vlastnom živote.

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Killian Wylde

Příspěvek pro Stannis Baratheon za Sun Aug 26, 2018 3:30 pm

"Dobrého bojovníka nedělá pouhá stavba těla. I mohutný muž, jež si na nohy nevidí, může dát dobrou ránu, která skolí i vysokého válečníka, který dokáže rovně sedět na koni. Dobrý bojovník musí umět přemýšlet. Předvídat kam, soupeř upře svou pozornost, kam zasadí ránu a odvrátit ji. Muž může být vysoký, dobře stavěný, a přesto může zcela bez rozmyslu máchat mečem a dostane jej i tlustý chlap se sekerou," Robert se mu za ta léta rozpadal před očima. Sekera zůstala ležet v koutě, dlouhá léta jí nikdo nezvedl. Bratr sílil, ale zcela jinak než by muž měl. Téměř se na trůn nevešel, přesto v něj stále byla bojová jiskra, jež by mu vrátila veškeré letité zkušenosti z boje. A ač to bylo útrpné, musel si přiznat, že by jej nejspíše porazil i s kily navíc. Jedna z mála věcí, jež na něm mohl obdivovat až do konce. Přesto usednutí na trůn byl tuze chybný tah. Ale kdo by byl lepší? On měl své úvahy, své názory i části minulosti, které by učinil jinak. A části, které učinil jinak než Robert chtěl, jež zcela odporovali jeho charakteru, přesto tak učinil a pokud se to obrátí proti němu, bude vědět, že učinil špatně. Až teprve tehdy uzná, že udělal chybu, když je nechal jít. 
Nechal jej mluvit, co chtěl povědět, pověděl. Nebyl konverzačním typem člověka. Když jej povinnost přivedla na oslavu, svatbu či turnaj, seděl s kamennou tváří a pozoroval okolí. Nebavil se, netančil ani nepil. Veškeré podobné zhouby říše šli mimo něj. Kdyby to nebylo třeba k pozici lorda, nikdy by si to dobrovolně nevybral. Ale nikdo si nevolí čím bude nebo čím se stane. Osud dávno rozhodl za ně. I nyní jej sem dovedl, aby vynesl rozsudek nad mužem, jež zabil svého otce. 
Do ruky vzal jednu z figurek, jež byla vyřezána do tvaru jelena s korunou na hlavě. Otočil dlaň k sobě a podíval se na ní. Sundal ji z rodu Wyldů, bylo na novém lordovi, zda jí vrátí nazpět či ji přesune jinam. Nepatrně naklonil hlavu do strany, aby se na něj podíval. 
"Jen hrdý a loajální muž riskuje vše pro pověst vlastního rodu. Zbabělec vymýšlí výmluvy a omluvy, poví vše, jen aby mu zůstala hlava na krku a takové muže pod sebou nechci," narovnal se a zadíval se na lorda Wyldea přímo. ..."Pošlete tři sta svých mužů na Dračí kámen, přísahejte mi věrnost a jděte se věnovat svým povinnostem lorda. A víckrát o této záležitosti spolu hovořit nebudeme," figurkou poklepal o hranu stolu a přitom pozoroval svého nového možného lorda. Ne každá nová krev může být špatná, ačkoliv jej mnozí zklamali. Důvěra nebyla na místě, musela se vysloužit, přesto mu dal šanci, jak ochránit jméno svého otce, své vlastní a přitom zůstat tam, kde jej předešlý lord Wylde chtěl.
avatar
Stannis Baratheon

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 12. 08. 18
Location : Sever

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Killian Wylde

Příspěvek pro Anonymní za Thu Sep 06, 2018 7:21 pm

Slová pre neho len málokedy znamenali to, čo skutky. Nechcel hodiny a hodiny hovoriť o tom, čo sa stalo. Nechcel vysvetľovať veci, ktoré aj tak by neboli pochopené. Bol dokonca rád za ten okamih, kedy si uvedomil zo slov, ktoré mu vychádzali z úst, že tejto konverzácie doslova odzvonilo.
„ svoju lojálnosť vám čoskoro dokážem. Príde moment, kedy budem stáť za vami pri boji..“ povedal Killian pričom si pevnejšie chytil ruky za chrbtom a vystrel svoju hruď. Venoval mu jeden pohľad, jeden dlhý pohľad ktorý by možno mohol pre niektorých ľudí znamenať niečo nepríjemné. Po tom ako sa dozvedel rozsudok, nenamietal. Vedel do čoho sa púšťa v momente, kedy sa rozhodol svojho otca zabiť. Vedel, že ten okamih, kedy bude musieť niečo dať za to aby sa všetko obrátilo na tú dobú cestu, ktorou by sa mal vydať po stopách svojho otca, ktorý bol jeho príkladom, nadíde skoro.
,, muži budú ešte dnes poslaný na svoje miesto. Budú vám prisahať svoju vernosť. Sú to dobrí muži, určite s nimi nebude žiaden problém.." bol za svojich mužov zodpovední. Nemienil ich poslať na miesto nepripravených. Bol presvedčený o tom, že každý jeden z nich si bude plniť svoju povinnosť a bojovať v rovnakom nasadení ako práve pod Killianom. Samozrejme, že sa to mierne dotkne jeho armády, prísť o tristo mužov nebude veľmi potešujúce no stále to je lepšie ako prísť o titul a možnosť sa vôbec vrátiť domov za svojou rodinou.

Killian sa nemienil zdržiavať prehnane dlho na jednom mieste. On povedal to, čo potreboval a zjavne to isté sa udialo aj na opačnej strane.
" lord Baratheon, dovoľte mi opustiť tento priestor a vrátiť sa domov." povedal tichším no aj tak stále ráznym hlasom. Nebol to jeden z tých mužov, ktorý by chcel aby sa jeho hlas ozýval po všetkých okolitých miestach, no zároveň to samozrejme nebol ten typ muža, ktorý by rozprával spôsobom, že by mu nikto nerozumel ani len jedno slovo. Pomalým krokom sa blížil k dverám. Na svojej tvári nemal ani len jednu jedinú emóciu, ktorá by prezrádzala, čo sa vôbec dialo v miestnosti. V jeho živote boli len dvaja ľudia, ktorí v ňom dokázali čítať. Vedieť, čo znamená každý jeden pohyb jeho mimiky tváre alebo dokonca malý pohľad. Predsa len jeho oči prezrádzali mnohokrát viac ako slová, ktoré sa pokúšal zo seba dostať.
Po tom ako zatvoril za sebou dvere a pozrel sa na dvoch mužov, ktorí na neho po celý ten čas čakali venoval im jeden pohľad. Jeden jediný pohľad stačil na to, aby vedeli, že je čas ísť domov. Ten moment, kedy by prišiel o hlavu alebo o inú časť svojho tela ešte neprišla, no ten moment kedy bude môcť ukázať čo sa v ňom skrýva na bojovom poli sa postupne blížil.

Anonymní
Anonymní


Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Killian Wylde

Příspěvek pro Stannis Baratheon za Tue Sep 11, 2018 5:14 pm

Slova pramálo znamenala. Skutky mluvily za osoby, jež je konaly. Špatný skutek nelze smazat dobrým, ale ani dobrý nelze smazat špatným. Hodlal se o novém lordu Wyldovi nechat informovat. Zcela netajně. Pokud se jej kdy zeptá, zda ho nechává sledovat, poví mu pravdu. Chtěl vědět, kdo stojí na jeho straně a nechtěl čekat až se stane nejhorší, aby se to dozvěděl tím nejkomplikovanějším způsobem. Chtěl vědět, jak obstarává svou funkci lorda, jak se chová ke své rodině i jak zabezpečuje svou armádu a obyvatele svého území. Cítil, že se něco blíží. Nevěřil té lannisterské ženské a ty děti, jež měli být Roberta, Robertovy vůbec nebyly. Povědět mu pravdu ze svých úst, neuvěří mu. Zato Jonovi by věřit mohl. Ale ta zmije nesmí vycítit nebezpečí. Nikdy ženy nepodceňoval. Ne zvláště takové, jako Cersei Lannister. Mnohdy zákeřnější a prohnanější než jakýkoliv muž. Museli být obezřetní. Přesto oba dobře věděli, do jakých potíží dostanou i samotnou říši, když se ta ohavnost provalí. Proto také vyčkávali a zvažovali veškerá pro i proti. Veškeré alternativy a způsoby, jak zasáhnout zem, co nejméně. Mohli vyvolat válku, Robert by jednal v záchvatu vzteku a mohl by učinit něco, co by i toho starého lva vytáhlo z Casterlyovy skály. Ale nemínil jen stát a hledět, jak na trůn usedne bastard zrozený z incestu. Zvláště to pološílené idiotské dítě. Říše by zanikla pod vládou toho bezduchého imbecila. A jeho matka by mu k tomu jen notovala. Bohužel musel uznat, že pouze Tywin Lannister by tomu mohl bránit. Jen pro své sobecké úmysly. 
Vše, co chtěl povědět, bylo vyřčeno. Nemínil nadále lorda Wyldea zdržovat. On sám měl mnoho práce i starostí. Pouze kývl hlavou a nechal jej odejít. Prvním krokem bylo zajistit, aby ser Axell dohlédl na patřičné kroky, kdy přibude na Dračím kameni několik dalších mužů, jež musejí být živeni a ubytováni. Též chtěl, aby za lordem Wyldem vyslal muže, jež jej bude pozorovat při práci. Měl se u něj ohlásit a na přímo říci, co tu pohledává. Mohlo to být i plusem pro nového lorda, jeho vyslanec nemusel pouze pozorovat, mohl i poradit začínajícímu zelenáči. Mnohým tato povinnost padne k nohám a oni se v moři problémů utopí. Jiní se chopí lana a nechají se táhnout a ti třetí se naučí plavat. Zajímalo jej jakým typem je Killian. A zda jej zklame či dokáže, že je typem muže, jehož potřebuje.
avatar
Stannis Baratheon

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 12. 08. 18
Location : Sever

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Killian Wylde

Příspěvek pro Admin za Sun Oct 28, 2018 10:14 am

- Ovšem celý příběh dopadl o něco hůř. Otcovražda nesmí zůstat nepotrestána, a tak se stalo, že Stannis z rodu Baratheonů vynesl spravedlivý rozsudek. Killian Wylde byl popraven. -
avatar
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 158
Join date : 07. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi http://gameofthrones-rpg.forumotion.eu

Návrat nahoru Goto down

Re: Příběh - Killian Wylde

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru