Braavos / Essos

Strana 2 z 2 Previous  1, 2

Goto down

Re: Braavos / Essos

Příspěvek pro Mladý Gryf za Sun Oct 21, 2018 7:27 pm

Z toho co Gryf viděl, byl skutečně překvapen. Zpívající hospoda, všudypřítomné veselí a hlahol. Jakoby nemohl uvěřit svým očím. Či snad představě, že s takovými lidmi byl kdysi Arthos jedna ruka. Za ty týdny, kdy ho znal, už věděl, že nemá moc mluvit. Na nic se neptat, nejlépe nic nedělat. Vždy mu věnoval jen pár nabručených pohledů. Vysvětlil, že on se bavit nehodlá a pouze si více stáhl klobouk do čela. Tak jak mohl přijít k takovým kumpánům? Oni vířili životem, sálala z nich energie a láska pro každý okamžik jejich života. O tolik jiní, než Eskel, který se tvářil, že je na světě za trest a počítá minuty do odchodu. Ale možná mu Gryf křivdil. Možná to byl stejně veselý chlapík, jen se mu nelíbila současná společnost a nelíbil se mu ani Essos. Možná nebyl za trest na světě, ale u dráčete.

O několik kroků ustoupil, jak se ti dva objevili u Arthose. Bezpečná vzdálenost pozorovatele byla nyní tím vůbec nejlepší nápadem. Postával tam, sledoval dění jako nezúčastněná osoba a jen naslouchal rozhovoru. Třeba se dozví něco nového, to co mu sám Eskel odmítal povědět. Dozvěděl se však jen to, že dle všeho Arthos nijak nevyhledává společnost žen. O to mu mohl být sympatičtější, ale nahlas neřekl stále vůbec nic. Přesunul pohled k nejmladšímu členovi, než si sám vysloužil pozornost Portese. Prve jen polkl, nikterak netoužil po tom, aby ho bili stejně jako Eskela. Všiml si, jak si ho přeměřuje. Nebylo to úplně příjemné. Byl to pohled soudce, který chce jedním pohledem odhalit vše.

„Letní romance?“
pronesl lehce dotčeně a přitom se tvářil, jakoby význam těch slov neznal. Nebyl letní romancí a už vůbec ne romancí muže. Z čeho tak vůbec soudili? Vyhledal proto Eskela a očekával záchranu, ale dostalo se mu pravého opaku. Sotva ho představil, hodil ho mezi vlky a zmizel v davu ven. Gryf ještě pořád zaražený z toho, že se vůbec Eskel usmál, přesunul svůj pohled na dva jeho kumpány. Sotva slyšitelně polkl. Narovnal se v zádech a uvažoval nad tím, jak jim vysvětlí svůj plán. Oba muži si ho prohlíželi a s povytaženým obočím čekali, co jim vlastně řekne. Gryf tak úplně netušil, jak s takovými lidmi jednat. Vůbec poprvé doufal, že to bude tentokrát Eskel, kdo se ujme slova, ale to bylo očividně špatně.

„Neposadíme se?“ navrhl, aby sám skryl nervozitu. Učili ho jednat s lordy, se Sticklandem, ale nikdy nemusel vysvětlovat svůj záměr právě takovým.
„Posadíme?“ podíval se Ariamis na svého přítele a povytáhl obočí.
„Já ti nevím, raději postojím,“ usmál se Portes kapku škodolibě a založil si ruce na prsou. „Tak?“
Gryf pochopil, že není kam utéct, a tak začal jednat. Našel ztracenou sebejistotu a opět to byl on, jak byl i on sám na sebe zvyklý. „Mám ne příliš skromný plán. Hodlám se vypravit do Západozemí. Můj společník, Arthos…“ pohledem zabloudil k zavřeným dveřím, než se podíval opět na muže. „Zmínil se, že pokud se tady v Essosu dá někomu věřit, pak vám. Vlastně i proto jsem tu. Potřebuji schopné muže, kteří se nebojí boje. Cesta to nebude lehká a já potřebuji někoho, kdo mi v první chvíli nebodne nůž do zad. Vím, můžete mě poslat za Zlatou společností, ale ta bude věrná tak dlouho, dokud jí někdo nepřeplatí. Možná je Eskel bláhový, možná jsem blázen já, když mu věřím… ovšem byl si vámi docela jistý.“ Skončil na chvíli s pochlebováním. Muži si jen vyměnili pohledy a vyčkávali. „Zadarmo to také nebude. Nevím kolik si účtujete, ale mohl bych nabídnout poměrně uspokojivou sumu. Má to však háček,“ zkřížil si ruce na prsou a trochu více se narovnal. „Mám zájem o vás všechny. Eskel v čele a s ním vy. Vy a zbytek celé bandy, pochopitelně.“ Věřil, že když vedle sebe budou mít ty, na kterých jim záleží o to víc se budou bít. Jeden za všechny a všichni za jednoho, ne?
avatar
Mladý Gryf

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 12. 08. 18
Location : Essos

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Braavos / Essos

Příspěvek pro Arthos Eskel za Wed Oct 24, 2018 6:16 pm

Dveře se za ním zavřeli. Dartiana nemusel hledat daleko. Stál k němu zády, ruce měl založené v kapsách, hlavu skloněnou a naštvaně ryl špičkou boty do hlíny. Sice vyrostl, ale v jistých aspektech se nezměnil, pomyslel si než ho obešel. Což chlapce probralo a mírně i vyděsilo dle náhlého trhnutí. Ale naštvané jiskry se vrátily do očí. Tušil, že pokud okamžitě nepromluví, Dartian se k němu opět otočí zády a bude pokračovat ve své nové zálibě.
"Chápu, že jsi naštvaný," promluvil tichým hlasem, jakoby před sebou měl rozzuřené zvířátko a každé zvýšení hlasu by jej popudilo. Což bylo svým způsobem pravdivé. Dartovi vlasy se uměly dle nálady rozčepýřit a nikdy nevyčkávala a okamžitě útočil. Toto mu zřejmě nikdo z hlavy nevyklepal. Tmavý chlapec si ho měřil zlostným pohledem, ale kupodivu mlčel. Žádné výčitky, pěsti, facky ani uražený odchod. Opět. Zřejmě věděl, že by ho nenechal odejít ani kdyby se ho pokusil zmlátit do bezvědomí. Sic si stále věřil, že by Darta zvládl i s jednou rukou za zády. Ve svých myšlenkách se zatoulal daleko natolik, že chlapec pozvedl obočí. Ticho bylo moc dlouhé. Zaklepal hlavou, aby se probral. Příliš dlouho byl zvyklý jen sám na sebe.
"Chápu, že jsi naštvaný a nejspíš mě nenávidíš za to, že jsem odešel, ale ..." slova se mu zarazila v hrdle, když mu Dart skočil do řeči. Rozhodil ruce a promluvil.
"Nejsem naštvaný, protože jsi odešel ... teda, ne aspoň teď," na moment se zarazil než se vrátil k jádru pudla. ..."Jsem naštvaný, protože jsi nám přestal odepisovat. Nechal ses nejspíš uhranout svým zlatem a mocí a my ti nestáli ani za těch pár písmenek! A teď si sem nakráčíš a jen tak se necháš zmlátit! Styď se!" dal si ruce v bok jako naštvaná žena, což Arthosovi koutky neustály a začaly sebou cukat. Dart opět rozhodil rukama. ..."No, ještě se tomu směj! Už nejsem ten malej, nezodpovědnej kluk, kterýho jsi tahal z problémů! Vyrostl jsem!" ohradil se, jakoby mu Arthos něco vyčinil. Ten ho přesto musel opravit.
"Ano, jsi nyní velký, nezodpovědný kluk, kterého bych zase rád tahal z problémů," svými slovy vyloudil na Dartianově tváři mírný úsměv, který ale opět skryl pod naštvanou grimasou. Konec žertů, musel se vyzpovídat ze svých zločinů.
"Víš, není omluvy pro mé chování. Přesto si zasloužíš slyšet ten pravý důvod. Já ... já učinil chybu za níž jsem zaplatil vysokou cenu a poté jsem se cítil příliš zahanben než abych vám dopis poslal. Ano, napsal jsem ho, ale nikdy neposlal," sáhl si za kabátec a vytáhl odtamtud zmuchlaný kus papíru, který měl u sebe téměř tak často jako samotný medailon s modrou lilií. Natáhl ruku a podal ho Dartianovi. Ten ho s rozpaky přijal. ..."Podlehl jsem jedné ženě, jenže ... se z ní vyklubalo něco hrozného," uhnul pohledem a zadíval se do strany. Bylo to poprvé, co se o tom rozhodl hovořit. Přesto nedokázal dál. Jedno z témat, které mínil nechat jako tabu, přesto to svým přátelům dlužil.
"Ariamis a Portes narazili na mnoho žen," protnul ticho po velice dlouhé pauze Dartian, když si zastrčil kus papíru do kapsy. Arthos se k němu vrátil pohledem.
"A já pouze na jednu," pokývl hlavou a dál na sebe mlčky hleděly. Do doby než sebou tmavší chlapec pohnul. Směrem ke dveřím.
"Měli bychom jít nebo zase zmizí kdovíkam. Jednou jsem si jen odběhl za roh ... no, vykonat potřebu a oni mi zdrhli. Hledal jsem je tři dny než jsem se dozvěděl, že vzali práci v Lysu. Víš jaké to je táhnout se několik dní do Lysu? Sám? Jen se svými myšlenkami?" chlapec se tentokrát rozhněval nad něčím docela jiným a Arthos ho nechal nadávat. Byl spokojený, že se mu zatím vedlo dobře. Aspoň doufal, že mu ti dva Gryfina nikam nezavřeli nebo ho nepověsili na lustr. Jejich zvyky, nebyly jeho zvyky. Čtvero kroky se rozešly směrem dovnitř, zpět do víru radosti.
avatar
Arthos Eskel

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 12. 08. 18
Location : Essos

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Braavos / Essos

Příspěvek pro Mladý Gryf za Sun Nov 04, 2018 7:15 pm

„Cítím se dotčen,“ prohlásil Ariamis s nádechem jistého dramatu. „Máš pocit, že přijmeme úkol, jen protože jsi nám nabídl vidinu peněz? Nic o tobě nevíme, ani o tvém záměru.“ Pokračoval vyčítavě a přitom se zamračil. Aegon si tiše povzdechl, než zavrtěl hlavou.

„Nemyslím si, že byste mě měli následovat jen kvůli penězům, ale se vší úctou to je pro žoldáky největší motivace,“ pronesl holý fakt, za který mohl sice dostat ránu, pokud jeho formulace mužům nesedne, ale stejně tak nad tím mohli jen přikývnout. „Můj záměr je zdá se daleko složitější, než jak bych si přál. Stejně tak jako vy, mám svůj úkol. Mám se plavit do Západozemí a dobýt Gryfův hrad. Neočekávám, že vám to cokoliv řekne. Je to hrad v Bouřlivých krajinách a já ho musím získat. Sám ho těžko dobiji, bez armády ho neudržím.“ Kdykoliv se mohli otočit, přestat poslouchat a odejít. Gryf si ve zlomku vteřiny uvědomil, že možná příliš spoléhá na to, že půjdou za Arthosem. Pokud byli tací přátelé, jak tvrdil, mělo by je nahlodat již jen to, že se sám Eskel nechat přemluvit. Byla to sebevražedná mise, to bylo jasné. Vpadnout nevítán do Západozemí, byla otázka času, kdo se proti němu otočí jako první. Jon mu vysvětloval, že dům rozdělen ve dví nemůže nikdy fungovat. Právě nesoudržnost Západozemí měla mladému chlapci nahrávat. Vpadnout tam za dob krále Roberta, poslal by na něj ucelenou armádu a byl by to jeho konec. Jenže teď, když se většina bitevní síly nacházela na nejmožnějších místech Západozemí měl šanci.

„Proč Západozemí, proč útočit tam?“ zeptal se Portes, kterému se očividně celý plán nepozdával. Gryf se mu nemohl divit a naopak rychle musel vymýšlet vhodnou odpověď. „Mám na tom svůj zájem. Zájem, který bych nerad rozebíral takto veřejně.“ Pohledem těkl po přeplněné hospodě, kde za chvíli nebude slyšet vlastního slůvka. Mlčet ale nemohl. Sám si naběhl na ostří meče. V tenhle moment, po tomto argumentu bylo až příliš snadné podrýt to, o co se snažil. Zdálo se, že nezdar jej bude provázat. „Kdy jste naposledy bojovali bok po boku?“ narovnal se a povytáhl mírně jedno obočí výš. „Eskel odešel do Západozemí, Trevele zase trénovat šerm. Když ne peníze, není pro vás motivací opět vytasit meče bok po boku? Vy všichni, jako dřív. Bez křivd a vlivu času.“ Přemýšlel jak je ještě více nalákat. Nadechl se, aby získal čas. Musel využít toho, že Eskel prozatím nebyl poblíž. „Arthos by to možná nahlas neřekl, ale vzpomíná na vás v dobrém. V tom nejlepším světle. Copak vy jste zapomněli? Hodnotí dobu s vámi jako nejlepší chvíle jeho života. Nejsem sice člověk, který by hleděl do minulosti, ale možná vám to řekne víc. Ty chvíle si můžete zopakovat.“

Nabídka to byla pošetilá. Slova dost možná k uzoufání. V šestnácti se měl ještě hodně co učit, aby zjistil, jak vlastně motivovat lidi. Zda hrát na citlivé struny a tlačit na to, co chtějí ostatní slyšet, nebo se ujmout úplně jiných prostředků? Pohledem zalétl ke dveřím, kde se zrovna objevil Eskel. „Je to prosté. Promyslete si to. Zamyslete se nad tím, zda chcete tvrdnout v Essosu, nebo si pro jednou připomenout dobu slávy a uznání. Najdete nás v přístavu, shromažďujeme lodě a brzy odplouváme. Rád bych vás před vyplutím viděl a slyšel odpověď. Ať už pozitivní nebo negativní. Mohl bych tu sedět ještě hodiny, promlouvat vám do duše a vymluvit díru do hlavy. Ale o to tu nikdo nestojí. Takže, je to na vás.“ Pokynul jim hlavou a natočil se blíž směrem k Eskelovi. Hádal, že se jeho společník bude chtít zdržet, ale on by raději zapadl někam a alespoň na chvíli usnul. Strickland bez odpovědi, odhalení vejce, přemlouvání Eskelových přátel a Západozemí v nedohledu. Na jeden den toho bylo možná až moc.
avatar
Mladý Gryf

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 12. 08. 18
Location : Essos

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Braavos / Essos

Příspěvek pro Arthos Eskel za Sun Nov 11, 2018 7:01 pm

"Uvidíme se později," prohlásil ke svým druhům, když se k nim ve společnosti klidného Dartiana, připojil. Znal je dobře, aby věděl, že jej nenechají vrátit se samotného, když mají tu možnost být s ním. A věřil, že přivedou i Trevela. Sic by bylo lepší, kdyby za ním zašel sám, ale za dnešek toho již učinili mnoho a něco málo mohl nechat na svých starých přátelích. Ničemu neprospějí, když se po dlouhé cestě ani nevyspí. Nehodlal kluka učit své špatné zlozvyky, které by ho jedině dovedly do brzkého hrobu. Dřív než by se tam mohl dovést on sám. 
Každého po jednom objal, přičemž od každého kromě Conn, dostal slušnou herdu do zad, po nichž pochyboval, že má stále nějaký dech v těle. Nejspíš především on potřebuje pořádný odpočinek. Po těch letech, kdy jen rezignovaně zíral do zdi a jediná aktivita byla ta, kdy začal nahlas křičet, zuřit, nadávat a házet se vším, co bylo v dohledu. Jeho žena věděla příliš dobře, proč jej nechat ve vlastním pekle. Jakoby tušila ty lepší dny, kdy za ním přišla, aby společně splnili manželskou povinnost a on se zpovzdálí mohl dozvědět o tom, že má další dítě. Zájem? Nulový. Viděl někdy nějaké ze svých dětí? Nějaké děti spatřil, ale jak mohl vědět, že jsou to ony? Potřeboval to vědět? Ne. Měl jediný zájem, jež zůstával spát, jelikož nebyl dostatečně schopný vstát a něco učinit. Potřeboval impuls. Nejspíš čekal, že se před ním zjeví sama ... tentokrát reálná a on bude moct obepnout své ruce okolo jejího hrdla a on bude moct stisknout. 
"Jdeme," chytil Gryfina za rameno, aby ho nasměroval správným směrem. A to ven z krčmy tou pravou cestou. Ještě by se přátelé rozhodli přijmout bájného ptáka za svého a řádně by jej pobušili též. A budoucí král se po zádech nebuší. Sice by mu jen menší mlácení vytříbilo charakter dle jistých otců, ale on za něčím takovým nestál. 
Kroky jej vyvedly ven a on se podíval na pomalu se smrákající oblohu. Celý den mu utekl rychle. Po tak dlouhé době.
"Měli bychom se prospat. Můžeš si vybrat. Najdeme si jinou krčmu, abychom se nemuseli vracet do téhle rozjařené, kde by nás spát nenechali. Nebo si rovnou zaplatíme loď a vyspíme se na ní. Sice můžeme narazit na kapitána, který bude mít kecy, ale můžeš využít své ptačí charisma a okouzlit ho slovy. Nebo mu já povím, aby sklapl, vzal si naše prachy a nechal nás dělat, co uznáme za vhodné. Rozhodni, vůdče," lehce se protáhl, zatímco čekal na odpověď. Byl jaksi dobře naladěn, což se mohlo na jeho slovech odrážet. Žádné odsekávání, ani přímé ukazování směru či učinění nezájem. Měl o dost lepší náladu, zase se dokázal na svět koukat z té lepší perspektivity. Když myslel na své přátele a ne na to monstrum, které mu bylo přivedeno ze samotných sedmi pekel.
Klobouk si upravil do čela a podíval se okolo sebe. Potřeboval se pouze ujistit, že tu nikde není. Sic by to bylo převelice zajímavé dilema. Kdyby se již zjevila a on by jí navždy odstranil ze svého života, pokračoval by v misi, kterou mu zadal Pavouk? Opustil by chlapce a přátelům by pověděl, že si to rozmyslel? Ne, tohle nebyl jeho styl. Když se již něčeho chopil, dotáhl to do konce. Pokud to stále mělo smysl a nepříčilo se mu to.
avatar
Arthos Eskel

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 12. 08. 18
Location : Essos

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Braavos / Essos

Příspěvek pro Mladý Gryf za Sun Nov 25, 2018 5:57 pm

Gryf se nechal nasměrovat tím správný směrem a vydal se s krčmy ven. Akorát včas, aby případně utekl jedné či druhé ráně. Dobře tušil, že pokud by se muži dali do rozhovoru s Eskelem, pravděpodobně by se i k němu chovali daleko více familiérně. O to neměl prozatím vůbec žádný zájem, zda ho někdy vůbec bude mít. Několik ran do Eskelových zad vypadalo opravdu bolestivě. Prakticky by se nedivil, kdyby následně našel na těle opatrovníka několik modřin. Zjevně tohle bude ona tvrdá láska. A zároveň to byl moment, kdy byl Gryf poměrně šťastný za to, že jeho nejbližším byl vždy Jon a septa Lemore. Ani jeden z nich si nikdy nedovolil, či spíše neměl důvod, vztáhnout ruku a udeřit ho. Vlastně by ani vedle sebe nesnesl přítele, který by byl příliš důvěrný. Přehnaný fyzický kontakt zkrátka Gryfovi nedělal dobře. Bylo to na něm vidět už jako na dítěti. Jona objal jen v těch nejhorších chvílích. Jinak byl čistě bezkontaktní. Zvláštní, ale možná za to mohl vinit chybějící mateřskou lásku. Třeba kdyby vyrůstal jinde a za jiných podmínek, tak jak mu bylo kdysi určeno… třeba by byl docela jiný. Lepší? To nemohl soudit, ale jiný určitě.

„To je dobrý nápad,“
souhlasil. Opravdu potřeboval spát. Poslední dny toho příliš nenaspal, až to mělo za následek, že by byl schopný usnout v sedle koně. Naopak, oba spánek zoufale potřebovali. Chvilku se zamyslel nad možnostmi, které mu Eskel nabídl. Možná ale sám příliš krčmě nevěřil. Navíc mohl spojit dvě věci v jeden čas. Najde místo na spaní a zároveň už nebude muset zítra složitě pobíhat po přístavu a žádat všechny možné i nemožné kapitány o jejich loď. Inu, půjde to, a pokud jim bude přát štěstí, nepotká je snad žádná komplikace. „Myslím tedy, že zamíříme k přístavu.“ Rozhodl a sám se tím směrem vydal. Přestože on v městě nikdy předtím nebyl, najít přístav nebylo těžké. Tiše přitom dumal nad tím, zda využít svého charismatu ke smlouvání, nebo pro jednou nechat vše zcela na svém společníkovi. Ať už přemýšlel sebevíc, naštěstí měl čas. Mohl si dumat celou cestu k přístavu.

Přestože byl unavený, neunikla mu ani Eskelova lepší nálada. Pokud se chtěl na cokoliv zeptat, možná měl právě teď tu nejlepší příležitost. Nebo také ne a pokud se zeptá špatně, bude na vztahu s Eskelem pouze tratit. Bylo to vybírání možností a zvažování, která je správná, a která je špatná. Přesto doufal, že s jeho přáteli po boku se bude Arthos i více usmívat, jestli tedy vůbec. „Řekl jsem jim, aby se zítra ukázali v přístavu. Pokud Strickland rozhodne v náš prospěch, můžeme zítra konečně odplout.“ Dodal a pokračoval ve své cestě.

Právě na samé hranici přístavu se zastavil. Zadíval se na majestátní sochu, pod jejíž nohama se proplouvalo na širé moře. Cosi ho zasáhlo, emoce, kterou neuměl tak docela popsat. Hleděl do toho neznáma a neměl ani tušení, kam ho budoucnost zanese. Všichni mluvili o jeho maličkosti jako o poslední naději. Byla mu vnucena představa, že musí být králem. Jon s ním mnohdy jednal, jakoby králem dávno byl a neměl nyní na výběr. Zasáhla ho nejistota z toho, že by mohl zklamat. Pouze na prázdno polkl a otočil se na Eskela. Držel v sobě otázku, ale stejně věděl, že se nakonec zeptá. „Neznám tu všechna města, přesto je Essos mojí součástí. Místo kde jsem vyrůstal, místo které mě formulovalo.“ Zavrtěl hlavou a zhluboka se nadechl. „Říkám si, co přede mnou vlastně leží,“ vydechl do ticha a znovu se zadíval na temné moře. „Znám Západozemí jen z vyprávění, z toho co jsem povinen znát. Co když je to dávno jiné?“ Právě proto tu byl Arthos, ale Gryf jakoby to potřeboval slyšet. Jako dítě, které potřebuje souhlas rodičů. Jako nováček, který potřebuje přikývnutí staršího kolegy.
avatar
Mladý Gryf

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 12. 08. 18
Location : Essos

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Braavos / Essos

Příspěvek pro Arthos Eskel za Sun Dec 02, 2018 2:14 am

Když byl jeho návrh odsouhlasen, nasměroval své kroky do míst, odkud naposled odplul a nyní opět též odpluje. Jenže tentokrát to bude jiné, tedy alespoň v to doufal. Nyní by s ním měli odplout i jeho přátelé. Někteří se v Západozemí narodili, jiní o něm slyšeli pouze z doslechu či se zazřeli na moře a když upřeně zírali a byli v dosti podnapilém stavu, mohli si ho i představit jako zemi za obzorem, která se zjeví po zeleném záblesku. Bylo to úsměvné jako vše, co se týkalo jeho přátel. Opět je mohl mít pohromadě a věřil, že oni tomu tak budou chtít také. Jen netušil, co poví Trevele. Nejspíše za ním měl jít osobně, jenže čas je tlačil. Museli se dostat do Západozemí, dokud se každý rval o kousek své půdy. Lannisterové proti Starkům a Tullyům, Baratheonové mezi sebou, Arrynové zůstávali nestranní, Martellové vyčkávali a Železní muži se vraceli ke svým barbarským zvykům. Chaos, který potřebuje řád a řád potřebuje vůdce. Říkal si, že když se poprvé přifařil Aegon Dobyvatel se svým drakem lebedou, neměl žádný nárok, žádné právo. Pouze si nejspíše pomyslel, že by bylo skvělé být králem a tak se stalo. Jen si dával jisté věci stranou. Kdyby nikdo nevěřil, že je Gryfin dračím princem, jednoduše bude jakýmsi hrdinou, který zachrání království od krveprolívání a válečné vřavy. Hrdiny přeci jen každý miloval a kdo by jej netoužil mít na trůnu, po němž chlapcovo srdce nejspíše ani neprahne, přesto nemá na vybranou. Nebo mu spíš nikdo na vybranou nedal. On se také učil, jak býti lordem. Otec se ho nikdy nezeptal, jestli by mu za mořem nebylo lépe. Musel převzít rodinné žezlo a tak se i stalo. Kdyby se Lambert dožil dospělého věku, mnoho věcí by bylo jinak. Jenže kdyby byly ještě větší chyby.
"Hmm, to vejce je zajisté navnadilo dostatečně, aby se nám nalepili na zadky," poznamenal, přičemž se letmo podíval na brašnu, kterou chlapec nespouštěl z očí. Tu v níž dřímal kus šutru, po němž mnozí prahli, přestože se z toho nikdy drak nevylíhne. Kdyby ano, nejspíš by začal věřit na zázraky. Na takové zázraky, že se odněkud zjeví ona a podá mu jiného vysvětlení než toho, že je to zlá, prohnaná mrcha, která si ho omotala kolem prstu a sprostě ho okradla o více než jen o zlato. Ale zázraky se nedějí a on v ně ani nevěřil.
Když se Gryfin zastavil, zastavil se i on. Opřel se o nejbližší zeď, ruce složené na hrudi a vyčkával, kdy se chlapec odhodlá pohnout. Jakoby zamrzl, jakoby nechtěl místo opustit.
"Je to jiné. Válka sužuje celý kraj a bude ho dál sužovat, dokud na trůn neusedne někdo, kdo tomu učiní přítrž. Ať to budeš ty nebo Renly nebo snad Stannis," ušklíbl se při zbylých dvou jménech a odtáhl se od zdi. Ušel několik kroků a též se zadíval na titána. ..."Víš, že je nemůžeš všechny zabít. Potřebuješ spojence a z mnohých těch samozvaných králů si ty spojence musíš udělat. Jelikož zvítězí ten, kdo sjednotí království, ne ten, co si bude hrabat na svém písečku a pokusí se zabít, co nejvíc konkurentů, aby si zahřál zadek na nepohodlném křesle," lehce se protáhl a podíval se na kluka. ..."Tak pojď," pobídl ho a sám se vydal tam, kde lišky dávaly dobrou noc. Tedy, kde další patoky tekly proudem a kapitáni si nedávali dobrou noc.
avatar
Arthos Eskel

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 12. 08. 18
Location : Essos

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Braavos / Essos

Příspěvek pro Mladý Gryf za Sun Dec 02, 2018 3:33 pm

„Vím, že to vnímáš jako chybu,“ promluvil, aniž by se na Eskela podíval. Nejspíš to opravdu chyba byla, ale dříve nebo později dračí vejce poslouží svému účelu. Měl se s ním vláčet a doufat, že někdy bude i víc než jen pouhý kus šutru? Či měl vzít rozum do hrsti a věnovat ho tomu, kdo mu za cenu přislíbí víc? Gryf bohužel nebyl obchodník, a proto druhou možnost ponechával až jako poslední záchranu. Jon mu kladl na srdce, že celou tu věc nesmí brát na lehkou váhu. Byla v tom symbolika. Poslední drak, pokud nepočítal svou tetu se strýcem, vlastnil dost možná poslední dračí vejce. Jenže on i kus kamenu byli bezcenní, dokud jim právě lidé nedají patřičnou cenu. Čím víc byl Gryf, dokud v něj někdo neuvěří jako v Aegona? Čím víc byl kus kamene, dokud v něm někdo nespatří vejce, které se ještě může vylíhnout? Dračí doba dávno skončila, možná i doba Targaryenů našla svůj konec a pokoušet se jí obnovit bylo pošetilé. Možná šlo v obou případech pouze o přežitek.

„V Západozemí se budou odkazovat na právo. Budou mi opakovat tituly, a co všechno nemohu a co naopak mohou oni,“ zavrtěl nad tím hlavou. Jak snadné náhle bylo o sobě tvrdit, že je králem. Vykřiknout do davu, že je král a očekávat, že je nedotknutelný? Hloupost. A každý, kdo podobnou věc učiní, by měl pochybovat o svém vlastním rozumu. „V jejich očích… jaké právo vlastně mám? Že jsem vnuk muže, který s radostí upaloval nepřátele? Že jsem syn muže, který raději zahodil veškerou povinnost a nárok na trůn, než aby se postavil za správnou věc?“ Bylo tak snadné vyvrátit cokoliv, co Gryf udělá, co se chystá udělat. Bylo snadné popřít, že je poslední Targaryen, bylo snadné popřít, že je následník trůnu a bylo zoufale snadné dát důvody, proč ho vlastně nepodpořit. „Jenže jaké právo mají oni? Stannis… Renly, jen protože jsou bratry zesnulého krále? Muže, který si vzal železný trůn silou?“ Přivřel oči a chvilku si veškeré myšlenky urovnával.

Oči otevřel a natočil hlavu směrem k Eskelovi. Naslouchal mu a jeho pohledu na věc si vážil. „Zní to tak snadně, že? Budete souhlasit nebo zemřete. To je rozkaz šílence. Nepřinesl by nic dobrého a krom toho? Zabít každého, kdo mě může ohrozit… komu bych pak vlastně vládnul a zůstal by vůbec někdo?“ cynicky se nad tím ušklíbl. Eskel měl pravdu v tom, že bude potřebovat spojence. Jenže ty bude muset pečlivě vybírat. Nemohl tušit, komu věřit a kdo si spojenectví s ním zaslouží. Ba co hůř, kdo mu nebodne kudlu do zad. Možná ale trochu zapomínal, že nejprve bude muset najít toho, kdo vůbec o spojenectví bude stát. „Zdá se, že už nikdo neodpáře Aegonovi jistou výjimečnost. Do té doby se válčilo na moři nebo na souši, ale Aegon změnil pravidla. Vytvořil něco, co funguje prakticky do dnes. Započal rodovou linii, která přetrvala stovky let.“ Citoval slova, která ho kdysi ušila septa Lemora. „Zní to skvěle. Hrdina. Ale ve skutečnosti to byl sobec, který měl pouze prostředky na dosažení svých cílů. I kdybych našel způsob jak to zopakovat, pochybuji, že bych se s roky stal hrdinou bájí a postavou, na kterou si chtějí hrát malý chlapci. Té době odzvonilo.“ Zavrtěl hlavou a zakončil svou řeč. Otočil se na Arthose a když ho pobídl, neváhal a následoval ho k lodím.

Když byl ještě menší, slyšel jistou ideu. Byla pro ty, co chtějí dobývat. Stačilo mít věrné, kteří za ním půjdou. Nemohl obsadit města nebo království a doufat, že se mu jen tak podrobí. Bylo třeba nefungující systém nahradit. Vypálit místo do základu a nahradit ho svými. Protože lidi, kteří ohnou koleno, mohou časem usoudit, že chtějí změnu. Ti všichni, co k tomu byli donuceni. Jenže Gryf s takovou ideou nesouhlasil. Zajímavá byla, před lety mu přišla i dobrá, nyní s odstupem viděl chyby.

Procházel se po přístavu, než se zastavil u lodi, která vypadala více než slibně. „Co říkáš?“ Zadíval se na Eskela a vydal se na konec mola, aby mohl nastoupit a vyhledat kapitána. Tedy, pokud se zrovna kapitán někdo v doprovodu děvek neopíjel. „Vlastně, něco mě napadlo.“ Zastavil se, když hleděl na palubu obrovské lodi. „Cestou budu potřebovat trénovat, jako skutečně trénovat. Pomůžeš mi?“
avatar
Mladý Gryf

Poèet pøíspìvkù : 24
Join date : 12. 08. 18
Location : Essos

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Braavos / Essos

Příspěvek pro Arthos Eskel za Tue Dec 04, 2018 11:39 pm

Gryfinovu poznámku nijak nekomentoval. Ano, jeho rozhodnutí vnímal jako chybu. Získali Zlatou společnost, před jejími dlouhými prsty se budou muset mít na pozoru. Kdo jim dokáže, že mají vejce u sebe, když se záhadně ztratí a nikdo z nich ho u sebe mít nebude? Věděl, že úkolem Strickland pověří pouze jednoho muže. Bylo to bezpečnější. Zbytek o tom nebude ani tušit. Ten muž bude liška ryšavá, podlá a inteligentní. Neunikne jí žádná vhodná příležitost, přesto vyčká té úplně nejlepší. Sice mohl nechat kluka, aby hlídal svůj kus šutru, když už ho nechtěl prodat, ale peněžní obnos, který za něj mohli mít, by se mohl hodit především do budoucna. A na budoucnost se muselo hledět. Jenže žádná nebude, když se nechají ukolébat na vavřínech. Již dlouho takovou ostražitostí netrpěl. Bylo to jako nemoc, která se vracela a drásala jeho unavenou mysl. Za celá léta se nejvíc napřemýšlel zrovinka v tento den a skutečně to bolelo. Potřeboval odpočinek. Ne další a další myšlenky, jenže Gryfin se i přes počáteční únavu rozhodl uvažovat. Což bylo skutku nebezpečné.
"Tituly se mění, odebírají se a zase se dávají. I z nuzáka může být někdo. Cožpak si neslyšel, jak alchymista Rossart k postavení přišel? Nebo otec Gregora a Sandora Cleganových? Jeden pouhý alchymista, druhý chovatel psů. A z obou se stali lordové, sic to vydrželo pouze jednomu z nich, ale kdyby vše bylo jinak, nejspíš by jsi i toho druhého oslovoval "můj lorde"," hodil oči v sloup a na tváři se mu objevil pár vteřinový škleb. Titul v dnešní době mohl mít jakýkoliv idiot. Stačilo jen, aby se zalíbil nějakému vyššímu šlechticovi. Kdyby Doran Martell a celé Dorne uznalo Gryfina jako Aegona Targaryena, mohlo by se to napadnout, ale on by měl silné spojence. Dornové byli nebezpeční bojovníci a málokdo se s nimi pustil do křížku. Když je již pomlouvali, tak pouze za zády. Pak tu stále byli jeho targaryenští příbuzní ... vlastně pouze jeden. I k jeho uším se zde dostalo, že Viserysovi se mírně převařila hlava. Tudíž měl jen tetu, která se kamarádila s hrstkou Dothraků a odmítala je opustit. U té moc velké šance neměl. Musel pohlížet ke slunci.
"Aegon si také vzal zemi silou. Přestože si spousta lidí lebedí, jak se jim žilo za Targaryenů dobře, ze začátku vládli prostým strachem. A ten strach vyvolávali draci než oni samotní. Muž krvácí, může zemřít, s drakem je to těžší. Ohromná lítá bestie, která učiní vše, co mu jeho pán poví. Nepřemýšlel jsi nad tím, kolik toho museli sežrat? Říkám si, jak v té době mohli žít v blahobytu, když se museli dělit o kus žvance s tolika ještěrkami. Vlastně ani nechci pomýšlet na to, co žrali," zamyšleně se podíval do strany než zavrtěl hlavou a raději se toho pustil. Chtěl odpočívat, ne víc zabředávat do úvah.
"Můžeš zkusit být výjimkou mezi těmi všemi válečníky a jít na to přes slova. Ty se přeci jen dobře poslouchají a lidé je vítají víc než meč v břiše," poklepal si prsty po hrudi, poté ruku přesunul na tenký meč. Kdyby se vše dalo vyřešit slovy, byl by nanejvýš spokojen. Ale Joffreyemu Baratheonovi nedomluví, natož Tywinovi. Stannis s Renlym se nedohodnou mezi sebou, natož aby poslechli cizince. A Robb Stark? Seveřané nevěří jižanům, natož Targaryenům. V Gryfinovi by viděl pouze vnuka muže, jež mu upálil děda a nechal, aby se jeho strýc při snaze zachránit otce, uškrtil. Poté tu samozřejmě byla unesená teta. Vypadalo, že spojení Severu a Jihu nikdy nevěstilo nic dobrého. Prakticky pokládal Sever jako jiný kraj, který k Železnému trůnu ani nepatří. To samé by mohl říci i o Dorne. Jak tak hleděl, možná by se i vrátil k pravým sedmi královstvím. Jeden král nemohl utáhnout tolik jednotlivých celků, aniž by si v jednom z nich někdo nebrousil zuby na nekalou zradu. Jelikož spousta lidí chtělo víc a víc až nezbylo nic.
"Já ho za hrdinu nepovažuji. Proto ti neradím, aby jsi nakráčel do Západozemí, dupl si nožkou a pověděl ostatním, že ti to patří. Na to ti sere pes," bouchl pěstí do dveří, aby se ohlásil námořníkům, kteří s radostí proháněli děvky, chlastali pivo a holdovali kartám. Zopakoval tak několikrát než se jeden halama rozeřval a div jej nepřirazil dveřmi ke zdi. Zřejmě tak stát neměl. Naštěstí si ho námořník nevšiml, zato koho si všiml byl Gryfin.
avatar
Arthos Eskel

Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 12. 08. 18
Location : Essos

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Braavos / Essos

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Strana 2 z 2 Previous  1, 2

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru