Pobočníkova věž

Goto down

Pobočníkova věž

Příspěvek pro Admin za Sun Aug 05, 2018 9:45 pm

avatar
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 153
Join date : 07. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi http://gameofthrones-rpg.forumotion.eu

Návrat nahoru Goto down

Re: Pobočníkova věž

Příspěvek pro Tywin Lannister za Sun Oct 14, 2018 4:25 pm

Dlouhé kroky směrovaly do míst, které mu sloužily jako pracovna po mnoho let, kdy byl ještě mladý a musel klidnit šílenosti jednoho krále, zatímco nyní byl starý a i opět musel klidnit šílenosti druhého krále. Rhaella Targaryen byla sestrou Aeryse, nebyl nikdo, kdo by se za ní postavil. Žádný otec ani rod. Jenže Sansa Stark byla ze severu a ten se proti nim nyní bouřil. Nebylo to protože by Joffrey svou snoubenku týral, ale tímto zacházením nic nevylepší. Mohl jí nadále obluzovat, jak mu to šlo prve. S jeho nehynoucí láskou by zapomněla na svou rodinu. Stala by se zbraní, kterou by proti nim mohl využít i jinak než že jí pouze má v zajetí. Mohla k něčemu posloužit místo zbytečného pláče a postávání okolo. Když bude potřeba, vymění ji za jinou. Za jinou, která bude pocházet z rodu, jež je bude podporovat a ne stát proti nim, přestože by měli být rádi, že jim Joffrey nevyhlásil válku. Tu začali oni svoláním vazalů. Jejich lord i otec byl zrádce, nechal zavraždit předchozího krále. Eddard Stark se dočkal čestného soudu, na jehož konci byl prohlášen vinným a druhé dne byl před zraky bohů popraven. Seveřané se přesto nedokázali přenést přes faleš poctivého lorda Starka a mínili se bouřit. Budiž. Osobně měl dlouhé zkušenosti s potlačováním vzbour všech druhů. Naštěstí narozdíl od Aeryse se Joffrey nemínil vřítit přímo do pasti, kdyby mínil vyjednávat s Robbem Starkem z očí do očí. Matka by jej ani nepustila. Nad tou opičí láskou mohl pouze mnouřit oči.
Vyšlapal několik schodů, aby stanul v pobočníkově věži. Od dveří dále pokračoval ke stolu. Nepochyboval o tom, že ho Tyrion následuje, akorát mezi jejich kroky byl značný rozdíl. Patřil mezi nejvyšší muže v Západozemí a ironii božstev jeho ... syn k těm nejnižším. Kdoví, jak by na něj hleděl, kdyby Joanna žila. Ale ona nežila, zatímco on ano. Nezaslouženě se kolébal po pobočníkově věži a on nedokázal uvěřit tomu, co se hodlá učinit. Ale nebyla jiná lepší volba. Navíc mu mohl dokázat, že si toho hrdého lva na prsou zaslouží.
Usadil se a přitom vzal z hromádky prázdných papírů list. Namočil brk do kalamáře a začal psát. Tyrion jakoby nyní byl pouhý vzduch. Zavolal si jej sem a přesto nyní vykonával zcela jinou činnost. Ano, hodlal s ním mluvil, ale před svým odjezdem mínil několik věcí stihnout. Na jeho slova nijak nereagoval. Namísto toho nalil na listinu horký vosk a zapečetil ji svým prstenem. Papír upravil, aby byl přesně naproti němu. Poté vzhlédl.
"Tvého bratra zajal Robb Stark. Na bitevním poli zbyl pouze Kevan a lordi, jejiž úsudek je bystrý jako úsudek staré babky. Musím se tam vrátit, pokud si hodláme udržet naši pozici," narovnal se v zádech a více mu nepověděl. Chtěl znát jeho úsudek. Zda se bude rovnat staré babě či alespoň částečně tomu jemu. Jaime jej zklamal, proč by jej tento skřet nemohl překvapit. Když si s ním již svět hrál hry plné ironií.
avatar
Tywin Lannister

Poèet pøíspìvkù : 5
Join date : 12. 08. 18
Location : Královo přístaviště

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Pobočníkova věž

Příspěvek pro Tyrion Lannister za Sun Oct 21, 2018 2:10 pm

Tyrion by přísahal, že nenápadné trýznění jeho maličkosti činí otci jistou radost. Ty momenty, kdy vlastnímu synu dokazoval jeho neschopnost. Když mu nenápadně či více nápadně podsouval, že je k ničemu a nikdy ani v ničem nevynikne. Tedy pokud nejde o alkohol a kurvy. V tom jediném ho otec shledával velmi dobrým. Inu, co jiného taky Tyrion mohl dělat? Neměl výšku, která by mu zajistila pozici rytíře. Byl to bláhový sen, který mu kdysi vnucoval strýc, ale otec vše rázně zatrhnul. Byl trpaslíkem, takže by sotva někdo naslouchal jeho radám a příkazům, pokud by se rozhodl postavit do čela Casterlyovi skály. S děvkami raději spal, než aby si s jejich pomocí vydělával, ani majitelem bordelu nemohl být. Jediné co měl, byla jeho hlava. Mohl být mistrem, jenže i tomu bylo konec, když se tehdy zamiloval. A od té chvíle nad myšlenkou stát se mistrem nebo septonem již neuvažoval.

Lopotil se do schodů za svým otcem, aby se mohl narovnat v pobočníkově věži. Otec byl jistě nesmírně hrdý, že je opět u svého postavení. Užíval si tuto výsadu za dob Aeryse a nyní, když byl na trůně další pomatenec, otec zaujal své místo. Rozhodně ale nebude tak nadšen, až se o něm budou pět písně, jako o muži, který stěžil šílence. Vlastně, Tyrion by si takovou píseň i dokázal představit. Jen silně pochyboval, že by jí pěvec přednesl víckrát než jednou. Kdo by si dovolil zesměšnit starého lva? Všichni už slyšeli o tom, co udělal Joffrey pěvci, který zpíval hanlivě o jeho matce. Ruce nebo jazyk… inu těžká volba. Kdo ví, zda by Tywin poskytl podobný výběr, nebo za protistranu automaticky rozhodnul.

Vyrovnal se otci, bylo náročné. Stihnout jeho rázné a dlouhé kroky ještě náročnější. Přes svůj věk pochodoval do schodů, jakoby to nebyla zátěž. Zatímco Tyrion toto stoupání bral za učiněný trest. Jeho otec byl vskutku talent, co se skrytých trestů týkalo. Nicméně věž pokořil. Vystoupal tak vysoko, jak bylo třeba, jen aby s otcem zamířil ke stolu. Pochopitelně na něj otec nečekal, ani mu nevěnoval pozornost. Zrovna v tu chvíli mohl Tyrion zalitovat, že u sebe nemá Bronna. Jistě by zdolání schodů bylo snadnější. Nicméně se usadil na židli a vyčkával, kdy otec promluví. A čekal… a čekal.

Otec se choval, jakoby o přítomnosti syna neměl ani potuchy. Vypisoval si důležité zprávy a syna aktivně ignoroval, jako to činil již roky. Žádná přehnaná pozornost, pochvala, radost z toho, že se vrátil nebo hloupé nabídnutí vína. Tyrion seděl na židli proti němu a pozoroval ho. Vyčkával, s čím se otec vytasí, ale nic dobrého nečekal. Chápal jeho ignorování. Další tichý naschvál, ovšem Tyrionovi to nedalo. Ruce položil na opěrky a díval se kolem sebe. „Cítíš se tu dobře? Opět v komnatách, které patří pobočníkovi? Všiml jsem si, že ses tu poměrně zabydlel,“ podotkl, když si všimnul lanniserských lvů všude, kam se jen daly vkusně vtěsnat.

Možná otec dopsal dopis, možná ho Tyrion donutil mu věnovat pozornost, ale konečně měl jeho pohled. Jeho slova mu moc nepověděla, ale byla očekávaná reakce. „Dobrá, tu situaci chápu,“ rozvážně přikývl hlavou a pravou ruku stiskl v pěst. „Předpokládám, že Jaime vedl naše vojsko, ale když není, kdo zbyl?“ Pokrčil rameny. „Hora? Ne. Je dobrý na mordování lidí a tupé zabíjení,“ rozhlédl se kolem a přitom pokračoval. „Což jsem mimochodem slyšel, že se mu velmi, ale velmi daří praktikovat v Řekotočí.“ Pozvedl ukazováček pravé ruky a samotnou dlaní dvakrát ducnul do rukojeti. „Lorch? Ne, je to stejný případ. A Kevan? Svému bratrovi až tak v úsudku nevěříš,“ odhadl otcovu situaci a důvod, proč vedou tento rozhovor. „Chápu, že jako nejlepší řešení vidíš poslat svou maličkos na bitevní pole. Ale co s tím mám společného já?“ Pokrčil zmateně rameny. „Robb Stark se ukázal jako velmi dobrý voják a taktik. Ovšem já nikdy nebojoval a zkušenosti mám věru zoufalé. Co se mnou tedy zamýšlíš?“
avatar
Tyrion Lannister

Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 18. 08. 18
Location : Královo Přístaviště

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Pobočníkova věž

Příspěvek pro Tywin Lannister za Thu Oct 25, 2018 5:32 pm

Na jeho nejapné poznámky či otázky neodpovídal. Zcela je vypouštěl. Nehodlal se s ním dát do bezduché konverzace, kterým natolik dával přednost před rozumnými a smysluplnými slovy. Prázdná slova si může vyměnovat se svým novým ochráncem. Jak si všiml, ty, jež mu svěřil, zřejmě zůstali, kdesi s lady Catelyn, nejspíše mrtví. A jeho syn si našel někoho nového. Bez jakéhokoliv vychování, natož ceny. Nehodlal mu to jakkoliv vymlouvat. Každý svého štěstí strůjce. Až mu žoldák bodne dýku do zad, nebude to pro něj žádným překvapením. 
"Ano, Robb Stark dalece předčil naše očekávání, což se nedá brát jako výhoda. Přesto je stále nováčkem a může kdekoliv učinit chybu. Z několika vítězství roste pýche rapidním tempem. Bude si připadat neporazitelný a učiní krok do prázdna," na ten moment osobně vyčkával a když se Jaime nechal unést, musel u toho být osobně. Musel uznat, že Tyrion zhodnotil situaci stejně, jak si jí on sám zhodnotil, když se k němu dostalo Kevanovo psaní. Mohl v něm mít přeci jen naději. Kdysi mu udělil správu nad kanalizacemi. Čekal, že jej to urazí, pokoří a nebude se tím nikterak zabývat. Co jej překvapilo, byla zpráva o nejlepším fungování kanálů za celá staletí. Nikdy o tom neřekl ani slovo, neodměnil ho ani pohledem. Odměny byly pro malé děti. Musel si sám vážit své práce, jež mu byla dána. Nečekat za ní osobní ohodnocení nebo snad slova díků. Proto to jistě nedělal.
"Opouštím své místo pobočníka na dobu dočasnou, přesto král svého rádce potřebuje. A ačkoliv se na tuto pozici staví Cersei, je to řádně špatný nápad. Tvá sestra myslí pouze na ochranu syna, ale její syn je králem a král má mnoho povinností. Potřebuje někoho, kdo mu neodsouhlasí každou nerozvážnost, jen aby se u něj nedostal na černou listinu," prsty přejel po okraji papíru a podstrčil jej blíže k Tyrionovi. Stačilo mu několik pohledů na Baelishe, Varyse i Pycella. Nikdy neodporovali proti ničemu, co král navrhl. Ať šlo o Roberta, Joffreyeho či Aeryse. Takové rádce by raději viděl pověšené za hradbami Rudé bašty. Přesto neměl čas hledat nové. V této době bylo skutečně zoufalé hledání schopné síly. Dobrým příkladem šla i královská garda.
"Ty mne zastoupíš," napřímil se a nechal Tyriona, aby si vzal dopis. Či jej ignoroval, přesto v něm stála dosti podstatná informace pro něj, pro krále i pro malou radu.

Já, Tywin z rodu Lannisterů, pobočník krále, lord Casterlyovy skály a strážce Západu, tímto svěřuji své povinnosti pobočníka na dobu neodkladně nutnou Tyrionovi z rodu Lannisterů. Tímto dopisem jej obsazuji do své funkce a stává se tím dočasným pobočníkem krále se všemi výsadami i rozhodovacími povinnostmi. 

Konec zakončoval podpis s pečetí. Více nebylo třeba. Svou vůli dal jasně najevo a nehodlal se s nikým přít o její platnosti.
avatar
Tywin Lannister

Poèet pøíspìvkù : 5
Join date : 12. 08. 18
Location : Královo přístaviště

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Pobočníkova věž

Příspěvek pro Tyrion Lannister za Sat Nov 03, 2018 10:48 pm

V Tyriovono docela hrklo, když mu otec podával dopis a přitom zmínil, že to on získá pozici pobočníka na dobu nezbytně nutnou. Chvíli netušil, zda se nepřeslechl. Dvakrát zamrkal, dopis stáhl k sobě a překvapeně se začetl do slov, aby se ještě jednou a řádně ujistil, že ho správně pochopil. Možná toho vypil víc, než si myslel. Možná byl unavený z cesty a rozumí jiná slova, než jaká opouští otcova rty. To se přeci čas od času stávalo. Člověk se ptal na to, jak se dotyčný má a druhá strana mu rozuměla něco úplně jiného. Urazila se nebo se ani neobtěžovala odpovědět. Jenže i po přečtení slov v dopise se pouze přesvědčil o tom, že rozuměl více než dobře. Přenesl svůj pohled na otce. Nejprve se jen zhluboka nadechl k prvním slovům, ale jeho rty se opět přitiskly k sobě a on nevydal ani hlásku. Zakryl si rty dlaní a přejel si prsty po bradě. Napadla ho otázka, jak má zajistit to, že bude Joffrey poslouchat? Byl ale rád, že se nezeptal. Otec by mu dozajista pouze pověděl, že si má na svůj způsob přijít.

„Celé prohlášení je pěkné, ale… co když ho má sestra roztrhá se stejnou škodolibostí, jako to udělala s poslední vůlí krále Roberta?“
zeptal se a natočil mírně hlavu na stranu. To že nebude otec v hlavním městě a vybere si Tyriona jako zástupce ještě neznamenalo, že to bude Cersei respektovat. Jak tam ale seděl, uvědomil si, že by měl nejspíše poděkovat. Jenže jak? Jak mohl najít ty správná slova vděku, když ho otec stejně nikdy neocenil? Udělení titulu pobočníka neměla být pocta. Byl to jen důkaz, že jeho otec v zoufalství nenašel nikoho lepšího, kdo by učinil náhradu.

Dopis, či snad prohlášení si však hodlal pečlivě uschovat. Nepochyboval o tom, že přít se s Joffreym nebude jednoduché, ale vynasnaží se. „Takže předpokládám, že do doby než se navrátíš, jsou i komnaty pobočníka mé?“ ujišťoval se. Poměrně by si přilepšil. Nepočítal totiž s tím, že by mu Cersei jinak věnovala jakkoliv velký prostor. Vždy škodolibě opakovala, že muž jako on moc velký pokoj nepotřebuje. Myslela si přitom, jak je vtipná, ale nebyla. Volnou rukou začal tiše poklepávat bříšky prstů do dřevěné opěrky. „Předpokládám, že nemáme nové zprávy o mém bratrovi?“ narovnal o něco víc hlavu a vyhledal otcovi oči. To že o něho nikdo starost neprojevil, neznamenalo, že on se o bratra nezajímá. Slyšel o jeho zajmutí. Nakonec to stejně skončí jako Tyrionova chyba. To kvůli němu totiž Jaime musel do války a tak je jeho zajmutí jistě velmi důmyslný plán zlovolného skřeta.
avatar
Tyrion Lannister

Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 18. 08. 18
Location : Královo Přístaviště

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Pobočníkova věž

Příspěvek pro Tywin Lannister za Fri Nov 09, 2018 9:55 pm

Trpělivě vyčkával, ačkoliv čas běžel urputnou rychlostí. Již by raději byl na cestě než hleděl na zmatený výraz svého zkrouceného asi syna. Vyjel by zachránit toho, jež měl být jeho chloubou, ale prozatím jedno zklamání střídalo druhé. Stal se nejmladším rytířem, aby následně nato svůj meč předal Aerysovi a stal se členem královské gardy. Jeho nejstarší syn, zlatý syn, zahodil své jméno, postavení i budoucnost a rozhodl se sloužit. Druhé zklamání přišlo, když se odmítl svého pláště vzdát po vraždě Aeryse. A Robert jeho volbu odsouhlasil, přičemž jeho samotného poklepal po zádech se slovy, že má ještě jednoho syna. Ano, malého, zkrouceného trpaslíka, jež byl jeho závažím. Zato nyní byl schopnější než Jaime. A též po ruce. A jaké vlastně bylo třetí zklamání? Ano, v ten den, kdy se nechal zajmout armádou mladého zelenáče, jež vyjel do války vůbec poprvé. Mohlo být něco více zahanbujícího? Takto se hodlá prezentovat v knize, jež zaznamenává vše o členech královské gardy. Takto by jej měl vidět svět? Jako dalšího Tytose, jež se jednou svalí ze schodů a umře na selhání srdce? Vskutku mu byl nyní trnem v patě. Bylo mu již přes třicet a stále jej ničím nepotěšil. Pokusil se promluvit i s Joffreyem, ale nic nepadlo na úrodnou půdu. Přesto raději obrátí Casterlyovu skálu v prach než aby odkaz svých předků předal do rukou zhyralého syna. Nemohl by si odpustit, kdyby se ze skály stal nevěstinec a opilecké doupě v jednom. 
"Jsem si jist, že nebudeš tak hloupý jako Eddard Stark, aby ses nechal takto potupně shodit vlastní sestrou," sic nebyl vidět, on sám viděl, jak se mnohokrát hašteřili a Cersei z toho nikdy nevyšla v tom dobrém. Musel občas uznat, že to Tyrion se slovy uměl. Zato jeho dcera ne. Ta si pouze myslela, že to umí. 
Nadále se držel v pevné pozici a vyčkával dalších nezbytných otázek, jež bude muset zodpovědět než odjede. Vše bylo připraveno. Stačilo jen ukončit tuto maličkost.
"Ano, jsou tvé. Ale jakákoliv kurva přejde tento práh bude viset!" přimhouřil mírně oči, když tento určitý rozkaz vyslovil. Nehodlal spát na posteli, v níž se odehrávali neřesti. Sic by tomu mohl dávno předejít, kdyby Tyrionovi našel ženu a odstřihl jej od zlata skály, aby nemohl nadále lehké ženy z čeho platit. Jenže nic takového neučinil, protože svého nejmladšího syna naprosto ignoroval.
"Ne," prostá odpověď, jež nepotřebovala rozvádět. Dalších zpráv se dočká, jakmile stane nohama v táboře. A učiní veškeré přípravy, aby Jaimeho získal nazpět. Jak se nyní na něj může pohlížet, když prohrává bitvy a jeho syny zajaly Starkové, sic jeden se již vrátil? On sám měl negativa k nímž se musel postavil čelem.
"Ještě něco?" otázal se ho, aby mohl konečně celé zasedání ukončit. Nikdy na sobě nedal znát ani ždibíček nervozity, ačkoliv byl myšlenkami již daleko za Královým přístavištěm. Na samotném konci. Na vítězné čáře.
avatar
Tywin Lannister

Poèet pøíspìvkù : 5
Join date : 12. 08. 18
Location : Královo přístaviště

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Pobočníkova věž

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru