Rudá bašta

Goto down

Rudá bašta

Příspěvek pro Admin za Sun Aug 05, 2018 9:36 pm

avatar
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 153
Join date : 07. 07. 18

Zobrazit informace o autorovi http://gameofthrones-rpg.forumotion.eu

Návrat nahoru Goto down

Re: Rudá bašta

Příspěvek pro Bronn za Sat Aug 18, 2018 8:36 pm

Dlouho přijímal pouze krátkodobé zakázky. Zbav se tamtoho, přiveď támhletu, najdi tamto a přines mi to, ne že s tím zdrhneš a prodáš jinde. Taková každodenní rutina. Vynášelo to menší obnosy, které ho udržely v dobré náladě a mnohdy v náručí ženy, která nevypadala, že by měla drbaninu nebo jiné choroby. Vážně nehodlal něco chytit a rozkládat se jako jeden nejmenovaný Petrios. Bavilo ho střídat práce i prostředí, být každou chvílí někde jinde, ale když se objevila zlatá žíla, zlato sypající se mu přímo do náruče, nemeškal ani neváhal. Skočil přímo do toho potoku a nechal se unášet dobrým vědomím, že udělá líp než kdyby se trmácel o kus dál a zachránil další panenství, jen aby si ho ukradl pro sebe. Nemohl za to, že jakmile něco zapěje, složí pár komplimentů, které navíc nejsou mířené jí, tak po něm skočí jako hladová lvice, která se nutně potřebuje svého břemene zbavit. On byl vždy ve všem nevinně. Nic nebyla jeho vina a nikdy se za nic vinnen necítil. Ani za to, že porazil nablýskaného rytíře Vardise kohotokurvazajímá z Údolí, aby zachránil život jednoho skřeta. Jakmile se jedná o velmi bohaté a majetné skřety, skočí klidně pod hořící trám, aby zachránil to nevděčné malé tělíčko a vykopal ho zase do bezpečí. Samozřejmě, když se jedná o bezvýchodnou situaci, peníze nepeníze, sebe má radši, zachrání si vlastní kůži a půjde kopat zlato jinam. Třeba do Essosu, tam bylo vždy pro žoldáky místo. Tam je převážně místo pro žoldáky.
A tak se stalo, že se stal po několik velice dlouhých dní, snad i týdnů, společníkem pro zlatou kasičku, kterou doprovázel nazpět do bezpečí. Hezky za hradbu Králova přístaviště. Nejšpinavější díry na světě, kde stále nevymysleli kanalizaci. Však kolikrát přeskakoval nejrůznější sračky a říkal si, proč nevyhrabou aspoň díru, do které by to teklo. Byl příliš chytrý i na ty vůdcovské mozky. Ale hovnama se zabývat nehodlal. Seděl v sedle koně, kterého si kdesi ztopil, vedle trpaslíka, když projeli branou. Po velice důsledné prohlídce, jelikož jim bylo řečeno, že na příkaz pobočníka krále nesmí vstoupit do města nikdo bez povolení. Ale přeci jen byli natolik moudří, aby vpustili nejznámnějšího trpaslíka na světě. Nemuseli říct ani bů a již byli za hradbami, blížící se k té ohromné hnusotě nazvané Rudá bašta.
"Vidíš, trpaslíku? Kdyby jsi měl normální výšku, ještě tam stojíme a ty by ses snažil dokázat, že jsi skutečně synem svého drahého otce. Takhle ti každý věří, aniž by jsi otevřel hubu. I když takhle vpustí dovnitř každého trpajzla, kterej si umí pořídit slušné hadry a koně," ušklíbl se, přičemž se otočil, aby se podíval na tu partu idiotů. ..."A tohle zabraňuje nepohodlným, aby se dostali do města? To bysme si měli pospíšit nebo tě brzo nějaký jiný trpaslík sejme z koně a bude předstírat, že je Tyrion, syn Tywinův z rodu Lannisterů, kdoví kolikátý svého jména a ty další kraviny. A já se nechci objevit s podvodníkem po boku. Doufám, že ty nejsi podvodník, protože jestli ano, tak jsi na to sám. Naprosto samotinký, bezbranný a sám. Vyseru se na tebe, jestli jsi mě podvedl. To já lidi podvádím, ne oni mě. Prakticky to je vždy poslední, co udělají," dokončil svůj monolog přesně před branou do monstrózní obludy. Seskočil z koně a nechal ho podkonímu. On už se o něj nějak postará. Podíval se vzhůru a přitom si založil ruce v bok.
"Kdyby to vybudovali Baratheonové, řekl bych, že to bylo kvůli tomu, aby to sídlo uneslo královu ohromnost, ale takhle měli Targaryeni jen ohromné sebevědomí. A nebo se Aegon nudil. Když nepíchal své sestry, tak si navymýšlel hory, doly, zlaté voly, aby po něm zůstalo něco víc než jen hromada potomků. A ani ti už nejsou, zato tohle stále stojí. Neměl to Baratheon strhnout, když byl takový milovník Targaryenů? Přeci jen na tom trůně, kde si hřál prdel, si jí hřál každý první, druhý i třetí drak. Možná si tam někdy sedl i Rhaegar, aby se ujistil, že tam pasuje jako meč do pochvy. Možná to nechal důkladně vydrhnout nebo si říkal, že se jím tim vysměje. Že oni tu nejsou a on se jim teď rozvaluje na nejnepohodlnějším křesle na světě. Hmm, ale to už se nedozvíme. Robert si to odnesl do hrobu," když se mu rozjela pusa a myšlenky létaly sem a tam, mohla ho zadržet jen jiná ústa. Samozřejmě, že dívčí. Od trpaslíka by zrovna tohle neočekával a ani by nechtěl. Přestal pozorovat budovu a shlédl na jeho maličkost.
"Tak co teď, ó velectěný?"
avatar
Bronn

Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 12. 08. 18
Location : Královo přístaviště

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Rudá bašta

Příspěvek pro Tyrion Lannister za Sun Aug 19, 2018 3:14 pm

Lannisteři vždy platí své dluhy, svaté pravidlo, které se pomalu mohlo stát slovy rodu. Bylo to používáno častěji, než samotné – slyšte mě řvát. Jeho sestru určitě uslyší řvát, jakmile se dozví, že její milovaný bratr žije. Vlastně, toto je značně zavádějící. Ale rozhodně Cersei úsměv na rtech Tyrionův návrat nevytvoří. A právě tyto slova zaručily Tyrionovi život. Chtěl se jen v poklidu vrátit ze Zdi do Králova přístaviště. Jenže nejprve ho odmítli na Zimohradu a nakonec se stal obětí Catelyn Stark, která kdo ví proč běsnila. Všechno to byla křivá obvinění, proti kterým se nemohl bránit. Celé dny mu opakovali, ať se dozná. Jenže on neměl k čemu. Mohl se přiznat k něčemu, z čehož ani neví, že je obviněn? Nemohl. Jenže jeho hlava nebyla proto, aby mu nepršelo do krku. Pro některé sice jen ozdobou byla, ovšem Tyrion ji i rád používal. Rozhodl se doznat k čemukoliv, jen aby si získal publikum a jeho věznitelka byla donucena jej propustit. V celách v Orlím hnízdě by ho nikdo neslyšel a dříve by se skutálel ze strmé podlahy, než se dočkal spravedlnosti. Osud tomu chtěl a jeho krček i ne příliš oku lahodící hlavičku, zachránil žoldák jménem Bronn. Chvála Sedmi za takové muže. Některým stačilo jitrničkou zavonět, nebo zlaťáky zacinkat a udělali cokoliv. Dokud bude zlato, lidé si ho budou přát. No a dokud budou lidé, budou chtít zlato. Krásný koloběh, který se Tyrion naučil využívat ve svůj prospěch. Bronnem se moudře nechal doprovodit až do hlavního města. Cesta to byla dlouhá a nebezpečná. Navíc Bronn se nechal zlaťáčky navádět stejně jako pes, který loudí chutnou klobásku. Mávat Bronnovi zlatkou před očima, jeho zorničky budou poslušně kmitat sem a tam, stejně jako mince před ním.

Seděl na svém koni, který poslušně šlapal a jakmile projeli bránou hlavního města, znatelně si oddechl. „Nic nechybí člověku víc, než hlavní město,“ pronesl pozitivně a zhluboka se nadechl, jakoby chtěl zaznamenat všechen ten čerstvý vzduch. Jenže nosánek se mu nelibě nakrčil. „Nikde jinde necítíš tak intenzivní zápach splašek a semene ani neslyšíš ten hluk města a křik děvek.“ Upřesnil svou výpověď. Záhy si však uvědomil, že k němu Bronn promlouvá a s odpovědí neváhal. „Kdybych měl normální výšku, dost možná bych byl druhým zlatým synem. Otec by se dmul pýchou a mou tvář znaly davy stejně dobře, jako nyní znají můj vzrůst.“ Jeho hlas byl příjemný a charismatický. Dobře se poslouchal. Slova byla jeho meč. Vždy byl zastáncem toho, že slova jsou mocným nástrojem. Jenže někdy to bezduché tlachání jeho společníka vpouštěl jedním uchem tam a druhým to vypustil ven.

Jako jeho druh i on seskočil z koně, přestože to pro něj byla daleko větší výška a seskok nebezpečnější. Postavil se po boku Bronna a zaklonil hlavu, aby viděl i na nejvyšší věžičky Rudé bašty. „Někdo by mohl říct, že si tím Aegon něco kompenzoval. Konec konců, jeho malé tajemství stejně nakonec zůstalo v rodině,“ pokrčil rameny. „Ach ano, Robert si to odnesl do hrobu a na trůn nyní usedá můj synovec. O to horší je, že Joffrey není dostatečně svéprávný k tomu, aby si sedl na záchod, natož na trůn.“ Zavrtěl nad svými domněnkami hlavou. Mohl jen doufat, že otec bude mít dost rozumu, aby se ujal svého úřadu se stejnou odpovědností, jako tomu bylo za dob Šíleného krále. Hloupý král vždy potřeboval schopného pobočníka, který bude řešit jeho problémy.

„Teď?“ sklonil opět hlavu a promnul si ruce. „Prach z cesty bych spláchl sklenkou dobrého vína, ale předpokládám, že nejprve budu muset jít za svým ctěným otcem. Někdo mu musí povědět tu radostnou novinu, že jeho syn dorazil živý a zdravý. Jistě bude nadšen.“ Pomalu rozešel své malé nožičky, než se zastavil a otočil čelem ke svému zachránci. „Když tak přemýšlím. Stál bys o dobře placenou práci? Neobsahuje toho moc. Jen mou jistotu, že mohu klidně spát a jíst cokoliv, aniž bych se bál zardoušení.“ Postavil se rovně a bříšky prstů několikrát poklepal na svá stehna, aby uklidnil ruce. „Lannisterové neplatí špatně a jejich zlato je jistotou. Přiznávám, trocha upřímné nenávisti může být osvěžující, asi jako trpké víno poté, co se přecpu sladkým. Ovšem hlavní město je semeništěm nenávisti a na člověka mé velikosti je tu příliš lidí, kteří mi nepřejí. Co říkáš, dohodneme se? Vím, že my Lannisterové nejsme laskavosti uvyklí, ale vím jistě, že někde ji kousek mám. Staň se mým ochráncem a laskavost i odměna tě nemine.“
avatar
Tyrion Lannister

Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 18. 08. 18
Location : Královo Přístaviště

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Rudá bašta

Příspěvek pro Bronn za Tue Aug 21, 2018 1:10 pm

Královo přístaviště navštívil několikrát. Přeci jen ten patok nemohl nechat bez své přítomnosti na věčné časy. Zvláště ty nešťastnice, které celou dobu posedávaly u svých okének a smutně vyhlížely svého rytíře na bílém koni. Nakonec přijel on, žoldák na tmavém koni, jelikož bílých bylo nedostatek, a ukázal jim, že stojí za víc než sto nablýskaných rytířů. Stačilo jim trochu zapět a oni poté zapěli jemu. I když byl okouzlující jako šťamňatá jahoda, musel si jejich služby poctivě zaplatit. Jinak by ho chytily zlaté pláště a odvlekly ho do černých cel, kde by černal, vlastně bledl než by svůj dluh splatil. Ale když na to koukal nyní, teď má oproti minulým "návštěvám" ohromnou výhodu. Před sebou malého lordíka, na kterého se může upnout, dokud z něj budou padat zlaťáky. Kdyby náhodou došly, chytl by ho za nohu a klepal s ním tak dlouho, dokud by se neujistil, že z něj skutečně nic nevypadá. Ale v jaké báji či pověsti by mohl Lannister zchudnout. Jedině, že by jej přeplatil jiný Lannister. To by byl hned jinačí pohled na realitu. Pak by vesele přebíhal k tomu, kdo dá víc. Loajalita? Ta pro něj nic neznamenala. Měl černé srdce žoldáka, byl bastard bez svědomí a nijak ho to netrápilo. 
"Hmm, to je přímé volání do bordelu," posteskl si nad těmi časy, kdy tu byl naposled a rozbil s bratrem celý hanobinec, jen protože byl šuňta přecitlivělý divňoch. Naštěstí ho připl na sestru a měl klid od obou. Jak se mu hned lépe dýchalo. Nemusel poslouchat otravné kecy ani připomínky nebo snad to, že není dobré ukrást kozu, kterou měli přinést nazpět. Či nekrást panenství dívky, kterou měli přinést zpět. Ale oni chtěli tu dívku, o jejím věnečku se nezmiňovali a pokud ano, tak v té části neposlouchal. 
"Ale byl by jsi až druhý. Druhý nechutně pohledný dlouhán s talentem pro boj a navíc by jsi byl i nechutně chytrý. Taková dokonalost není dobrá a víš proč? Protože by přišel jiný nechutně pohledný dlouhán s talentem pro boj, nechutně chytrý, který by tě vykostil, aby jsi mu přestal smrdět na jeho postu," utáhl si opasek a ujistil se, že měšec je na svém místě. Meč tam byl vždy, nikdy ho neztratil a nemínil to měnit. Uměl si dobře spočítat dvě a dvě dohromady a kdyby měl něco měnit, tak by jen nesežral pečené hovězí v té krčmě, kde narazil na trpajzla. Smrdělo a ještě divně chutnalo. Štěstí, že z toho nedostal běhavku. By ještě zesral ty divochy bastardské odshora až dospodu. A přitom pomýšlel na hospodu.
Povytáhl obočí nad tím, jaký skok hluboký trpaslík provedl. Divil se, že si přitom nic nezlámal, třeba vaz. Ale to by mu nedovolil. Pád z výšky ho nesmí zabít, šílená ženská ho nesmí zabít, jen ho ho může zabít! Dokud sype, tak bude sypat jemu. 
"Není snad král jen na pouhou okrasu? Ten, kdo skutečně rozhazuje nitkami je ten, co jde vidět jen když se jde král vysrat," samozřejmě, že tím myslel pobočníka. Ti měli v hlavě vždy víc, jak král. Král byl pěkná loutka, která ani nevěděla, že říši nedrží ve svých rukách. Kromě Aeryse, tomu to došlo.
Sklonil hlavu o něco níž, aby se díval na trpaslíka a ne obří monstróznost, do které si to štrádoval. 
"Který otec by nebyl nadšen z návratu břemena," odkývl mu to s velice, převelice nepatrnou dávkou sarkasmu. Ale co za cestu pochopil bylo to, že Tyrion to na svou výšku snese dost. A dokud ho nepředhodí lvům jako správný Lannister, mohl si z něj dál utahovat nebo do něj vesele rýpat jako by byli staří přátelé a ne ochránce a jeho chráněnka.
Mohl si v duchu jen zatleskat, jak se mu plán vydařil a on bude zavalen zlatem. 
"Hmm, tak zaprvé, na ochutnavače si najdi někoho jiného. Třeba toho panoše, kterýho sis vyhrabal odněkud z oprátky. A za druhé, budu tvůj ochránce, žádný slouha nebo posluhovač a nebudu tě milordovat, pokaždé kdy se usereš, jasný?" tím mu dal svým způsobem na srozumněnou, že to bere. Nebyl hlupák. Viděl, odkud pramen stéká a hodlal stát přímo pod odtokem. Ochránit trpaslíka přeci jen nebyla tak těžká práce. Co se mu může stát horšího než že někam zapadne, z něčeho spadne přímo na velice ostrý hrot meče někoho, kdo byl poslán na jeho záhubu. Zachránil ho před šílenou ženštinou, která vystavovala své cecky na potkání, to už bylo dost úctyhodné! Snadná práce, za snadné prachy. 
"Veď mě, ty vyšlechtěný lorde nebo snad pro mě nemáš žádnou práci? Nemám tě odvést před dveře tvého otce, zaklepat, otevřít ti vrátka a kopnout tě dovnitř?" věděl moc dobře, před kterými lordi si musí dávat pozor na jazyk a s jakými může mluvit, jak se mu zlíbí. A Tyrion padl do druhé kategorie. On potřeboval žoldáka a žoldák potřeboval bohatého trpaslíka. O slušnosti nebo respektu řeč nebyla.
avatar
Bronn

Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 12. 08. 18
Location : Královo přístaviště

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Rudá bašta

Příspěvek pro Tyrion Lannister za Sun Aug 26, 2018 5:25 pm

„Už jsme tu měli hloupé krále. Takovým nasadí pobočník a jiní vodítka a udělají si z nich svou loutku. Jenže co když loutka nechce svého vodiče? Pak máme na trůnu hlupáka, co ani neví, co se vlastně s královstvím dělá,“ zalomil rukama hned poté, co ukazoval, jak si pomyslně dává špagátky na zápěstí. I jeho otec, velký Tywin Lannister kdysi narazil na krále, který už nechtěl být jen loutkou. Jaká škoda, jeho otec nebyl špatný vodič, ale Aerys ho vytrestal více, než je zdrávo. Jaká rána to musela být do jeho hrdého srdce. A co neponičil Aerys, to nevědomky dorazil syn. Talent v sobě očividně nezapřel od narození. Když sklonil hlavu, nadechl se k protestu, ale nakonec byl rád, že se nepředklonil a nezapřel rukama o stehna. Teprve pak by se urazil nebo ho upozornil, že je to velice nepříjemné.

„Zajisté bude můj otec velice zklamán, jenže takové zklamání nemohu otci přivodit každý den, možná proto bych se neměl déle zdržovat,“ pronesl poměrně rozhodně. Život se musel brát z té lepší stránky, jinak by se také mohl zbláznit. Kdo bral život vážně? Byl to vtip, jeho i ostatních. Sarkasmus svého přítele musel ocenit. Je to totiž znamení inteligence. Té tolik potřebné a přeci jen postrádané většinou lidí ve službách krále. Kolikrát se pokoušel promluvit s muži, jež měli na starost ochranu krále nebo jeho. Barristan Selmy na to neměl ten správný humor, lord Renard zase nedokázal pochopit to, co chce trpaslík říci. Chudák bral vše příliš doslova. Na stranu druhou, Tyrion ho mohl urážet, aniž by to stihl milý lordík pochopit. Jeho tupá tvář byla k nezaplacení. „Tak mě napadá, musím tě seznámit s jedním lordem. Zřejmě ho oceníš jako já. Jen po něm nechtěj moc, jinak tě nebude mít rád.“

„Nebudeš?“ pozvedl hlavu, aby mu viděl do tváře. „Jaké zklamání. Když si uprdne Tyrell, prý to voní jako růže. Třeba bys mě zasvětil to tajemství toho, jaké to je u Lannisterů,“ pronesl s ledově klidnou tváří, než se nad tím musel pobaveně ušklíbnout. Ach ty vztahy a řeči, které kolují po Západozemí. „Výborně, hned se cítím bezpečněji. Takže, buď vždycky při ruce. Nemůžeme si dovolit čekat patnáct minut a víc, pokud mě bude chtít někdo zabít. Mluvit umím, dokonce dlouho. Jenže zdržovat někoho, kdo má přímý rozkaz? Ne všichni se snaží přijít nepozorováni a dát mi tak čas jednat.“ Pokrčil ještě jednou rameny a dal tak najevo, co od Bronna vlastně očekává.

„Vlastně, když ses tak ochotně nabídl, pojď. Doprovodíš mě. Přesto ocenil bych, kdybys vynechal ono kopnutí dovnitř. Nemyslím si, že by to můj otec ocenil. Na to je to dosti náročný a vážný člověk.“ Pokračoval v cestě chodbami, které ho měli dovést za otcem. Nezastavoval se, neptal se na cestu. Tak nějak tušil, kde otce najít. Například pobočníkova věž, když už jeho otec tu funkci zastával. Joffrey ho nyní bude skutečně potřebovat. A co bude dělat on? Nejspíš sedět, pozoroval vše z dobré vzdálenosti a usmívat se. Proč? Inu, protože to bude založené na stejném principu jako většina věcí v jeho životě. Protože on může a ostatní ne.
avatar
Tyrion Lannister

Poèet pøíspìvkù : 6
Join date : 18. 08. 18
Location : Královo Přístaviště

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Rudá bašta

Příspěvek pro Bronn za Wed Sep 05, 2018 11:01 pm

"A tvůj drahý synovec je co? Naprostý tupoun, který stojí tam, kam ho postaví nebo idiot, který si vydupe svou a chová se přitom jako dítě, které si hraje s vojáčky?" o novém skvělém králi toho zatím slyšel málo, nestačilo to na plný názor a každý musel znát svého nepřítele. Jelikož měl takové nepříjemné svrbění kdesi na patě a zajisté si tam nic nezapíchl. I když to nebylo jisté. Jednou se celý den procházel s třískou o velikosti jeho palce, zabodnutou v patě a ničeho si nevšiml. Uvědomil si to až když to jezírko v botě začalo rozpouštět podrážku. To potom už bylo nápadné. Bota letěla pryč a on si naprosto mistrovsky vyrval třísku z paty. A taky si toho mistra našel, jelikož to byla bolest jako kdyby mu někdo do zadku narval celý kyj. Taky měl pocit, že mu to nohu rozerve ve dví. 
"Tak nezdržuj a kolébej se," ukázal mu rukou vpřed, když si trpaslík začal stěžovat na to, že přijde za papínkem pozdě. On ho nezdržuje. Kdyby se dral vpřed, tak by trpaslík nešel vidět a jeho by ještě neslušně vykopli na ulici, za to že si dovolil tam nohu strčit. A to zase nesmrděl natolik, aby se lordům a ženským nosíky krčily, natož panu králi, který byl teprve mladým cucákem nezkušeným. Určitě byl ještě panic, jelikož si na žádnou ženskou ani netroufl šáhnout, podívat, natož jí ojet. Že ho sem vůbec penízky zavály. Měl by si napsat seznam, co by si jako skromný žoldák přál, aby se mu vůbec ta muka a utrpění vyplatila. Zajisté, když pracuje pro jednoho z největších kakačů zlata, potřeboval by lepší hadry. Tyhle měl, jak je rok dlouhý, že možná i ten král neměl tolik let jako jeho šatstvo. Taky by to chtělo lepší ocel, nepohrdl by valyrijskou ocelí. I lepší, silnější a rychlejší kůň by nebyl na škodu. Takový dornský plnokrevník byla láska každého pravého muže. Pokud ten dorn nechodil po dvou a neměl oči jako kus uhlí. Dále tu byl titul. Přeci nebude pracovat pro nejbohatší cápky v království, aby se navždy plahočil jako nějaký žoldák. Ne, takový ser Bronn nebo lord Bronn by znělo moc hezky. A každý správný lord by měl mít svůj rod, hrad a samozřejmě pěknou ženušku, která bude držet hubu a krok a bude ráda, že je ráda. Ano, takový velice skromný seznámek. Spokojil by se i s Castamere, když by dostal dost peněz na rekonstrukci, dost peněz na provoz, dost peněz na zařízení a taky nějaké otroky k tomu. Teda, sluhy. V hlavě se mu začínal odvíjet plán, jehož se chystal držet. A trpajzlovi jej bude muset předložit, co nejdříve, aby ho nenahradil někým více náročným.
"To nemusíš mít obavu, já jsem skromná bytost. Dokážu se zabavit i s blbci," promnul si ruce a opět se podíval okolo sebe. Kdo ví, třeba by na něj mohlo zezadu něco skočit. Když už trpaslík začal strašit s bubáky na každém rohu. Snad mu nebude muset kontrolovat i postel, zda se pod ní neukrývá bastard s dýkou. Nebo skříň. Někteří schovávači dokázali být totálně předvídavý. On sám by se schoval nejlépe za okno. Ne, hloupost, okno se zavře a on zůstane venku. Na skříň, málo kdo se koukal nahoru a obzvlášť takový malý pidižvík jakým byl Tyrion.
"Co kdyby ses zasvětil sám? Ten prd se dostane i k tobě," ušklíbl se nad tou představou, že by musel čuchat prdy. Dělal i horší věci, ale když už se hodlá stát serem a poté lordem, nebude někomu čuchat k zadku. ..."Nebo zasvěť toho svého nového slouhu, kterého jsi zachránil před jistou smrtí. Jakže se jmenuje? Podrm Pen? Podrum Pan? Poder Prd?" poslednímu slovu se zasmál jakoby to bylo kdovíjak vtipné. Nu, pro něj bylo. A pro koho ne? Bronna to pramálo zajímalo. Jeho černý humor byl vytříbený, stejně jako sarkasmus střídající se s ironií. 
"Jsem vážně rád, že na tvojí záchranu mám nastavený i časový limit. Jen mi dej nějaké znamení, jelikož nejsem tvůj ocas, abych za tebou lezl úplně všude. Taky budu někdy chtít navštívit takové skvělé podniky jakými jsou hanobince a no, odtamtud už jsem párkrát běhal, ale za záchranou malého pidižvíka ještě ne. Stačil by plamínek nebo svíčka v okně. Já si půjčím toho Podrma a on mi když tak zahlásí, jestli jsi v nebezpečí. Jen musíš stihnout tu svíčku do okna dát. A taky musíš být na správné straně, abych to viděl. A taky musí být noc," vyjmenoval mu veškeré podmínky k jeho záchraně, když zrovna nebude poblíž. Aneb, dal mu dostatečně najevo, že není poskok. Nebude za ním metat sprinty, ani se kvůli němu nezabije, ale dokud toho bude schopný, tak si ho zabít nenechá. Svojí chodící kasičku.
"Vážně by neocenil tu chvilku, kdy by jeho trpasličí syn proletěl dveřmi a zastavil se před stolem? Víš, kolik času by to ukrátilo? Ještě by mi tvůj papík poděkoval," odfrkl si a rozešel se dostatečně zvoleným krokem za svým novým lordíkem. Ruku provizorně položenou na pochvě, kdyby se třeba odněkud vynořila příšera, která by chtěla ukousnout Tyrionovi hlavu. A on se zapříčíní o to, aby hlava příšery skončila na zemi dřív než ta trpaslíkova.
avatar
Bronn

Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 12. 08. 18
Location : Královo přístaviště

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Rudá bašta

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru