Astora (sídlo Eskelů)

Strana 2 z 2 Previous  1, 2

Goto down

Re: Astora (sídlo Eskelů)

Příspěvek pro Bartley Hill za Sun Dec 02, 2018 6:09 pm

„Máš pravdu,“ přikývl a prsty si projel v krátkých zrzavých vlasech. „Pochybuji o tom, že bys takové muže u sebe snesla.“ Stačilo by jedno špatné slovo, jeden špatný náznak čehosi a už by je Addy zbila na jednu hromadu. Ano, tím si byl docela jistý. Mnoho mužů by Addy mělo za nepřizpůsobivou a možná až příliš ráznou ženu. Inu to Barry vnímat nedokázal. Byl na ní takto zvyklý celý život. Přestože sám uměl čas od času udělat krok vedle a zvolit špatná slovíčka, stálo při něm štěstí, že mu nakonec Addy odpouštěla. Ale takový kopanec či rána pěstí do ramene či zad… ani tomu neutekl. Vlastně si alespoň nyní nedokázal představit, že by kdy Addy podlehla lásce. Zda by dokázala být stejnou ženou jako je jeho matka? Jeho matka totiž měla obrovské srdce. Byla to laskavá žena a milující matka. Dokázala by Addy přijmout stejné chování? Ne o tom pochyboval. Ona už navždy zůstane tou ráznou ženou, co se nepodřídí žádnému z mužů.

„Dovolím si nesouhlasit,“ namítal. „Kdo ví, co je na tom pravdy, ale takový lord Renly by prý daleko raději byl ženou.“ Poznamenal něco, co slyšel kdysi v krčme, ale ta myšlenka ho nepustila. „Když ty si můžeš přát být mužem… proč by si nemohl najít muž, který by toužil po tom nosit šaty a dlouhé vlasy? Ano, vím. Je to hrozná představa a nemyslím si, že bych na takového muže kdy narazil. Ale jestli jsem v knihách vyčetl něco, pak že lidi mají různé choutky. Co jednomu připadá nemyslitelné je pro druhého denní chleba. Však se podívej na nás dva.“ Udělal pár kroků, aby byl blíž a přitom prstem nejprve ukázal na ni a pak na sebe. „Myslím, že pro spoustu lidí nejsem zrovna učební pomůcka k tomu, jak má vypadat správný muž a správná žena. Ale cítíš se proto méně ženou? Nebo se mám já cítit méně mužem? Protože jsme jiní? Ne. Svět nás možná takové úplně nepřijímá, ale to ještě neznamená, že to je špatně.“ Letmo se usmál a doufal, že jeho myšlenkové pochody dávají alespoň minimálně smysl. Addy v takovém případě neposlouchala, což si několikrát ověřil. To bylo tak, když jen šla, dívala se před sebe a odpovídala prosté hm. Pak stačilo zakomponovat větu, která jí usvědčila. Třeba taková zmínka o kytičkách, a že by si na ně měla dávat pozor. Pokud se ozvalo opět jen hm, byl to důkaz.

„No,“ podrbal se tentokrát na bradě a pokračoval na krku. „Třeba ty výhody přijdou s věkem,“ pokrčil rameny a ruce nechal opět podél těla. „Nech se překvapit.“ Dodal nakonec. Nyní by jí stejně k ničemu neumluvil. Když k němu Addy vzhlédla, zaujal místo kousek od ní a Bala nechal jít svou cestou. Stejně by se nezaběhl a toulat se bude maximálně dva metry od nich. Držel se Addy jak čert svého kopyta. Krátce vydechl, když připomněla slíbený příběh. Rychle začal v mysli dolovat cokoliv použitelného, než se přeci jen něco objevilo. „No dobrá,“ souhlasil nakonec. „Jen se uveleb a no, když usneš, zlobit se nebudu.“ Podoktl a sám zaujal pohodlnější pozici. Zadíval se před sebe a hledal ten správný začátek. Rovnou v nápadech vyškrtal Targaryeny a následně hned draky. O tom by Addy slyšet nechtěla a akorát by jí kazil náladu. To nechtěl. Ke vší smůle ho ale momentálně napadaly úplné hlouposti, či příběhy s tajemnem a záhadami.

„Jsem v tom marný,“ zavrtěl hlavou a povzdechl si. Začít však musel. „Je to příběh s Dorne. To bylo totiž vždy daleko přívětivější k ženám, které místo pletacích jehlic chtěly uzmout do ruky zbraň. A ano, náš příběh je o takové válečnici. Na jméno si nepamatuji, ale říkejme ji třeba Addy, dobře?“ Krátce se na ní podíval, ale když si začal připadat moc hloupě, raději se opět díval před sebe. „Addy měla starší sestru, která byla manželkou lorda velkého hradu. V době, kdy ještě její sestra žila, se ženám na hradě náramně dařilo. Muži je uznávali. Nebrali je jako podřadné, ale sobě rovné. Mohly si dělat, co jen chtěly a tak to mělo zůstat. Ale po smrti její sestry ženy o své postavení přišly. Muži najednou chtěli, aby se dělalo, co se sluší a patří. Ženy jim měly rodit děti, prát prádlo, vařit a posluhovat ve všem, na co si jen vzpomenou. Jenže to se Addy nelíbilo. Nesouhlasila s tím, aby se náhle její život tolik změnil. Proč by měla být puťkou, když doposud žila život, jaký si přála?“ Letmo se usmál. Ano, on dobře věděl, proč zvolit jméno jaké zvolil. Snad si za to později nevyslouží pohlavek. „Inu, jak už to bývá, Addy se postavila do čela žen a rozhodla se, že se mužům nepodrobí ani jedna jediná žena. A pokud s tím muži nebudou souhlasit? Inu pak bude válka.“ Chvilku se odmlčel a zadíval se na Addy. „Co myslíš? Jak to dopadlo?“ Dal jí možnost vlastního konce. Jen ať si vybere, co se vlastně má stát a on pak příběh dopoví.
avatar
Bartley Hill

Poèet pøíspìvkù : 13
Join date : 12. 08. 18
Location : Západní krajiny

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Astora (sídlo Eskelů)

Příspěvek pro Addezen za Wed Dec 05, 2018 7:26 pm

Potěšeně se pousmála, když uznal její pravdu. Neměla v lásce nikoho, kdo by se nad ní snažil povyšovat a poukazovat na to, že je slabou ženou, která by měla jen pokyvovat hlavičkou, hřát mu postel a vychovávat děti. Ale to se opět jaksi dostala ke svému nemilovanému tématu, přitom byli pouze u statných mužů a dobrodruhů, se kterými by mohla cestovat. A kteří by brzy cestovali sami, jelikož ona by jim utekla. Nějaký plecháč v těžké zbroji by ji těžko dostihl. Jen s Balem by to bylo obtížné, přeci jen měl svůj věk a příliš se mu běhat nechtělo. Ne potom, co ho po nalezení cpala vším dobrým, co dostala od Karsi. Místo, aby jedla ona, krmila kocoura. Ale přeci jen ho opustila a nechala ho v říši zmijí, kde musel lovit krysy a potkany. Kdoví, zda nic nechytil. Kromě uřízlého ouška a oškubané srsti vypadal celkem v pořádku. A ještě lépe po její důkladné péči, kdy ho vykoupala ačkoliv se mu to nelíbilo. A to poté nastalo česání, kdy se po něm musela vyloženě válet, aby jí přestal utíkat. Naštěstí byl natolik prozíravý, aby po ní nešlehl drápkem. Po takovém kousku by letěl na samotku. Jí nijak ubližovat nebude!
Povytáhla obočí nad myšlenkou Renlyho jako ženou. A nedala jej o moc níž, když se dostal i ke správné ženě i muži. Když se dostal ke konci, zůstalo jí výše pouze jedno obočí, přičemž její tvář nabrala zamyšleného výrazu.
"Co kdyby se Renly stal ženou? Myslíš, že by měl ty samé záliby? Touhy? Chtěl by se podřídit tomu úkonu, kdy by byl provdán za nějakého lorda a musel by mu podřídit svůj život? Byl by až tak šílený?" naklonila hlavu mírně do strany a dál zamyšleně koukala kamsi za Barryho než jí něco napadlo. Jak se zeptat nenápadně. Letmo těkla očima po jeho tváři.
"Kdybych vynechala Renlyho, myslíš, že kdyby se muž stal ženou, stále by po nich prahl? Nebo by se dokázal zamilovat do muže? Jestli tedy vůbec láska existuje. Nebo co to vůbec je?" lehce pokrčila rameny nad ošemetným tématem a nenápadně ho přitom pozorovala. Věděla, jaké věci jsou pro Barryho důležité a i to, co je pro něj druhořadé až nicotné. Bohužel jejich seznam priorit nikdy nebyl stejný a jak řekl, ani jeden z nich nebyl dokonalou ukázkou svého pohlaví. Ona se bála podřídit, on byl plně zahloubán v alchymii, že neviděl okolní svět. V jistém případě to bylo dobře. Kdyby jeho očko toužebné ulpělo na nějaké ženě, ta žena by se dlouho v jeho přítomnosti nenacházela.
Podívala se jeho směrem a na svém krásně tvrdém místě se zavrtěla. Byla zvyklá na postel, ne na tvrdou a škrábavou zem. Ale po cestě to lepší nebude. Nebyli zase natolik majetní, aby si každý večer mohli vybrat hostinec. Jedině že by zaplatili jinak, což by jí bylo silně proti srsti. Nanejvýš by dotyčnému přiložila Zbíječ ke krku a mírně přitlačila, aby věřil, že to myslí vážně. Ale tohle by jí zase nepovolil Barry, tudíž budou přespávat na zemi.
"Když je to příběh na spaní, má člověka uspat, takže když se tak stane, splnil svůj účel," znovu se pokusila o další pokus se uvelebit, ale opět vyšel jen v tom nejhorším. Zatvářila se zkroušeně, ale přeci jen se nějak složila. Prozatím. Než jí to opět začne vadit. Otočila hlavu k Barrymu a poslouchala ho. Nad svým novým jménem se musela lehce pousmát. Akorát že ona měla bratra, mladšího bratra. I když ... kdoví. Třeba má někde víc sourozenců. 
Poslouchala ho s pohledem upřeným do země, zatímco se ramenem opírala o kůru stromu, která jí nehezky dřela. Měla si sebou vzít polštář, ten by stačil. Ale přeci jen byla silná žena a ta se vyspí na všem. Když nad tím tak přemýšlela, opět se letmo podívala na Barryho. Byl blízko a rozhodně se zdál pohodlnější, jak to vše okolo. Jakmile se dostal k válečnému tažení, o kousíček se posunula směrem k němu. Bal se procházel kousek od ní a když se pohnula, okamžitě na ní zasvítily ty zelená očiska. Hrozné zvíře, které jí nespustí ani na vteřinu z očí.
Když se dostavila otázka, přestala se přisouvat. Zamyšleně našpulila pusu než jí opět uvolnila.
"Samozřejmě, že ženy ukončily mužskou vládu a nechaly si jen ty poslušné, aby se mohly rozmnožovat," zacukaly jí koutky, přičemž se pobaveně podívala na Barryho než se k němu nahnula a položila svou hlavu na jeho rameno. O dost pohodlnější než tvrdý strom, ačkoliv kdyby byl obalený tukem, bylo by to ještě lepší!
"Můžeš pokračovat," promluvila k němu, když se na části jeho těla pohodlně uvelebila. Věděla, že skutečně našla to pravé místo. Za pár vteřin se všude rozprostřela jen tma a klid.
avatar
Addezen

Poèet pøíspìvkù : 18
Join date : 12. 08. 18
Location : Astora

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Strana 2 z 2 Previous  1, 2

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru